Dvojjazyční asistenti pedagoga - příběh paní Svitlany

META, o. p. s. je neziskovou organizací podporující migranty v ČR a jednou z jejích aktivit je projekt "Dvojjazyční asistenti". Jeho podstatou je zprostředkování tzv. asistenta nikoliv pro dítě, které se ocitlo ve školním prostředí, ve kterém se mluví jiným jazykem, než jeho mateřským, ale pro samotného pedagoga. META sesbírala příběhy několika dvojjazyčních asistentů, které považuje za příklady úspěšné integrace migrantů v České republice. A právě paní Svitlana Popovych je jednou z těch, kteří potvrzují, že tento projekt dává smysl. 

Máte jako maminka nějaké zážitky z českého školství?

Moje dcera je teď v předškolním věku. Když byla malá, mluvily jsme na ní ukrajinsky. Když se na to dívám zpětně, možná to byla chyba. Měla problémy ve školce, neuměla se vyjádřit a říci to, co chce. Ostatní děti se s ní nechtěly kamarádit a stranily se jí. Řekla bych, že má práce asistenta, kterou teď dělám, vychází právě z téhle zkušenosti. Rozhodla jsem se, že nechci, aby ostatní cizinci v Česku prožívali to, čím si procházelo moje dítě.

Jaké jsou podle vás výhody asistenta pedagoga?

Asistent pedagoga je osoba, která funguje jako prostředník mezi žákem-cizincem a výukou
a mezi vyučujícím a rodiči žáka. Asistent může do velké míry ovlivnit integraci žáka. Navazuje s ním úzké přátelství, stává se důvěrnou osobou, pomáhá mu jak s českým jazykem, tak i s ostatními věcmi, které se týkají integrace do české společnosti. Co se týče rodičů, ti kolikrát ani nevědí nebo nerozumí, co jim zaměstnanci školy říkají nebo po nich chtějí, takže mohou komunikovat právě skrze asistenta.

Co je podle Vás důležité pro práci asistenta?

Všechny okolnosti, které ho obklopují. Konkrétní pedagog, se kterým spolupracujete, i ostatní vedení školy. Je tu spoustu aspektů, které, když do sebe nezapadají, tak celý proces prostě nefunguje. Když i děti vidí, že máte hezký vztah s učitelkou/učitelem, se kterým spolupracujete, poté panuje pohoda a dobrá nálada v celé třídě. Chtěla bych v této práci pokračovat dál. Dále se vzdělávat v oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie. Práce ve školy mě baví a chtěla bych to, co teď dělám, dělat dál. Když člověk vidí výsledky své práce, má obrovskou radost.

Ve třídě máme cizince Ihora:

"Ihor přijel do České republiky na začátku května a nastoupil do třídy. Do konce roku zbývaly  měsíce. Na začátku nebyl schopný sledovat výuku, nerozuměl ani slovo. I ke mně ve třídě mluvil velmi potichu, nechtěl, aby ostatní děti slyšely, že mluví cizím jazykem. Zažíval tzv. tiché období, kdy se styděl, že neovládá jazyk svých spolužáků, a proto raději mlčel. S paní učitelkou jsme se domluvily, že v hodinách českého jazyka budu s Ihorem pracovat individuálně, tedy mimo třídu. Nejprve jsme začínaly se slovní zásobou. Vytvářela jsem pracovní materíály do výuky ve dvou exemplářích - jeden v jeho rodném jazyce a druhý v českém. Ke každému tématu jsme i zařazovali vhodném fráze, které Ihor potřeboval v každodenní komunikaci. Aby uměl pozdravit, poprosit, omluvit se, zeptat se na to, co potřebuje. Jeho oblíbeným předmětem byla matematika. Slovním úlohám sice nerozuměl, ale když jsem mu vysvětlila, co má dělat, vypočítal ji jako první ze třídy. Ve škole se dokonce i konala soutěž s názvem "Kdo dělá víc, než musí". Jeho spolužáci zvolili právě Ihora. Rozhodně mu to udělalo obrovskou radost a posunulo ho to kupředu. Už nemá strach z toho, že něco řekne špatně, ptá se a komunikuje. Dokonce si i hraje s ostatními dětmi. "

Celý příběh a publikace 

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku