Rozhovor se Zuzanou Vuovou, první českou mládežnickou delegátkou v OSN.

NECHTĚLA JSEM, ABY NA MĚ RODIČE MLUVILI VIETNAMSKY

Se Zuzanou Vuovou o vyrůstání v Česku, modrých očích a cestě z mosteckého sídliště do OSN

Andrea Procházková a Foto: Matěj Stránský

Jak se stala česká Vietnamka z Mostu první českou mládežnickou delegátkou v OSN?

Vždy mě bavily cizí jazyky a mezinárodní vztahy. A protože jsem si chtěla zlepšit angličtinu a překonat trému z veřejného vystupování, přihlásila jsem se do studentského modelu OSN. Po pár měsících jsme jely na národní kolo přímo do sídla OSN, kde jsme byly s kolegyní zvoleny ostatními delegáty za nejlepší účastnice. A shodou okolností Česká rada dětí a mládeže v tu dobu dělala první ročník výběru mládežnických delegátů za Českou republiku. Den před uzávěrkou jsem si této možnosti všimla a přihlásila se.

Myslíte si, že jsou cizí jazyky v mezinárodní politice a v diplomacii zárukou úspěchu?

Určitě jsou velmi důležitým faktorem. Zvlášť pro navazování vzájemných vztahů. Bez toho, že politik či diplomat umí mluvit plynně alespoň jedním světovým jazykem, se diplomacie a zahraniční politika vážně dělat nedají.

V současnosti jste stálou pracovnicí OSN v Libanonu. Co vše jste musela absolvovat?

Je to tak trochu zkouška trpělivosti. V roce 2014 jsem se ani nedostala na pohovor na post pracovníka v OSN. O rok později jsem to zkusila znovu a vybrali mě mezi čtyřicet nejlepších kandidátů z přizvaných členských států, které jsou zastoupeny v Sekretariátu OSN. Prošla jsem písemnou zkouškou na ministerstvu zahraničí. A za sedm měsíců mě pozvali na ústní pohovor. Takže až za rok jsem se „jen“ dostala na seznam uchazečů o práci v OSN. A bohudík jsem měla to štěstí, že jsem už za pár měsíců dostala nabídku na dočasnou pozici v Libanonu, kde nyní řeším sociální otázky týkající se členských států arabského světa.

Kolik pětadvacetiletých se kromě vás v OSN nachází?

Méně než dvě procenta. Věkový průměr zaměstnanců OSN je čtyřicet čtyři let, každý si o mně ze začátku myslel, že jsem stážistka. Někteří byli dokonce tak překvapení, že jim jde nějaká stážistka vysvětlovat rozpočet na příští rok, že měli občas problém brát mě vážně. Dnes už se s tím bohudík nesetkávám.

A jak to má Zuzana jako Vietnamka v České republice, či zda se v Česku změnil pohled na vietnamskou komunitu si můžete přečíst v celém znění článku zde!

Fotogalerie

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku