Foto

Příběh dobrovolnic Poliny a Vileny ze Sedmi statečných

12/11/18 | Článek

Seznamte se s dvojčaty Polinou a Vilenou, které pocházejí z Ruska. Chtěly studovat v Evropě, více cestovat, procvičovat cizí jazyky a realizovat svoje sny. Polina studuje restaurování na VŠCHT a Vilena VŠE. Nejvíce je překvapil rozdíl mezi Ruskem a celkově evropskou společností. Lidé jsou tady velice uzavření. Navázat sociální vazby se jim povedlo, až poté, kdy se naučily český jazyk. Kromě studia a práce se ale začaly zabývat i dobrovolnictvím.

Vilena o své zkušenosti s dobrovolnictvím v ČR říká: „Momentálně jsem dobrovolnice v METĚ a v InBázi. V METĚ se zaměřuji na cizince a na kulturní aktivity spojené s integrací cizinců. V InBázi pracuji s dětmi od pěti do patnácti let.  Taky jsem byla na workcampu s INEXEM-SDA.“ A Polina doplňuje: „Dobrovolničím v METĚ, InBázi a tento rok jsem se rozhodla zkusit dobrovolnictví v Národním památkovém ústavu. Říkala jsem si, že je to spojené s mým studiem a přinese mi to nové zkušenosti.“

Proč META a InBáze? „Do METY jsme se dostaly první rok po přistěhování. Nejprve jako klientky, kdy jsme se účastnily různých výletů a amatérského divadla. Pomohlo nám to jak z hlediska kulturního, tak z hlediska jazykového.“ Nyní v METĚ vedou klub ČEKUJ!, zaměřený na integraci a na pochopení české kultury. „Děláme různé aktivity zaměřené na českou kulturu, chodíme na různé výlety a procházky po Praze.“  A Vilena dodává, že: „I do InBáze jsme se dostaly asi rok po příjezdu do Prahy. Hledaly jsme, jak se dá lépe pochopit česká kultura a taky jak se naučit jazyk. V InBázi jsem měla možnost pracovat s dětmi, pomáhat s organizací uměleckého ateliéru nebo víkendových třídenních akcí.“

Co motivuje sestry k dobrovolnictví? „ Pro mě je asi nejdůležitější, že mohu vidět reakci ihned. Neziskové organizace jsou velmi otevřené, takže když přijdu s jakýmkoliv nápadem, tak mě podpoří. Je tam prostor pro kreativitu a tvůrčí činnost,“ říká Vilena a Polina dodává: „Je to skvělá možnost jak z hlediska nějaké sociální činnosti, tak z hlediska procvičování cizích jazyků. Někteří cizinci neumí česky a je potřeba s nimi mluvit francouzsky nebo anglicky.“

Ve volném čase Polina ráda cestuje, prochází se po Praze a schází se s kamarády. Vilena zase ráda sportuje a chodí na filmové festivaly.

Více o sestrách, jejich životě v Čechách, a o tom, v čem může být český jazyk těžký,  a co všechno podnikají v klubu ČEKUJ! se dozvíte v publikaci Sedm statečných - příběhy cizinců dobrovolníků, nebo v jejich video medailonku.

Je jich sedm, pocházejí ze šesti států světa a žijí, pracují či studují v České republice. Všechny spojuje jedna věc, a sice dobrovolnictví. Příběhy těchto neobyčejných lidí zpracovala společnost META, o.p.s. formou video medailonků a tištěné publikace s názvem Sedm statečných - příběhy cizinců dobrovolníků, která je navíc doplněná o teoretický úvod k dobrovolnictví v České republice a ve světě. V těchto měsících každého z nich představujeme samostatně v rámci speciálního seriálu.

Jednotlivé medailonky i shrnující video lze od METY zapůjčit a promítat na tématických akcích a je možné získat i vytištěnou publikaci.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.