Nataliia Mirzova z Ukrajiny: Interkulturní setkání o buddhismu

Jmenuji se Natalia, pocházím z Kyjeva. Už tři roky spolu s manželem bydlím v České republice. Ráda navštěvuji různé akce, proto mne těší, že mám možnost se s vámi tímto příspěvkem podělit o své zážitky z jedné z nich.

Od malička mě lákalo všechno tajemné a neznámé. Přitahovalo mne proto i téma náboženství, které jsem si spojovala s čímsi nepochopitelným až kouzelným. Kladla jsem si spoustu otázek, na něž jsem nenacházela odpovědi. Kdo jsem já? Proč jsem na tomto světě? Jaký je smysl mého života? Proč existuje tolik různých náboženství? Jaké náboženství je to správné? Chtěla jsem zjistit, zda mají různá náboženství něco společného. A byl to i můj zájem o meditaci a možnost podívat se na svět očima buddhismu, které mne přilákaly na Interkulturní setkání o náboženstvích světa.

Interkulturní setkání o náboženstvích světa jsou neformální setkání Čechů s cizinci, jejichž smyslem je sdílení informací o čtyřech největších světových náboženstvích a také  zkušeností věřících  s praktikováním jejich přesvědčení v běžném životě. Setkání, která organizuje Sdružení pro integraci a migraci, se konají přibližně jednou za čtvrt roku, obvykle ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí v Praze.

Sama jsem již dříve navštívila setkání o křesťanství, a tak jsem se na říjnové setkání o buddhismu velmi těšila. Tentokrát bylo setkání zaměřené hlavně na začátečníky, kteří se o buddhismus zajímali, chtěli se zorientovat v jeho základních principech a poznat každodenní život buddhistů. Dozvěděli jsme se o historii, tradicích, principech i atributech buddhismu. Důležitým bodem byla již tradiční účast hosta, který dané náboženství vyznává a praktikuje a sdílí své zkušenosti. Potěšilo mne, že jsem tak měla nejen možnost dozvědět se něco více o tématu, které mne velmi zajímá, ale také příležitost seznámit se s novými zajímavými lidmi z různých koutů světa. Naivně jsem si představovala Buddhu jako malého klidného kluka, který sedí v pozici lotosového květu a usmívá se na nás, protože ví, jak všechno funguje, zná odpovědi na všechny otázky, ale přesné odpovědi nám nedá, protože k nim musíme dojít sami.

Nerada chodím pozdě, aby mi něco neuniklo. I sem jsem dorazila o něco dříve, a mohla jsem tak „nahlédnout do zákulisí“ - sledovat, jak se scházejí další účastníci i jak se připravuje průvodce  večerem, pan Procházka. Překvapilo mne, kolik lidí se o buddhismus zajímá. Byli tam převážně mladí Češi, ale také cizinci a nebyla jsem jediná, kdo se chtěl naučit zklidnit svou mysl.

Atmosféra setkání byla nádherná – příjemná, útulná a bezpečná. Bylo snadné se uvolnit a zcela se ponořit do kouzelného a neuvěřitelného světa Buddhova náboženství. Každý z účastníků mohl otevřeně sdílet své zkušenosti, ptát se a čerpat inspiraci od ostatních. Každý také mohl nabídnout svou představu o buddhismu tak, jak ji cítil nebo zažil, přitom nikdo se ho nesnažil přesvědčovat o opaku. Hostem setkání byla praktikující buddhistka paní  Dashnyamz Mongolska. Přinesla s sebou na ukázku některé atributy své víry, například starou knihu psanou sanskrtem, kterou mohli číst jen muži, a předvedla některé rituály. Jeden z nich jsem si sama vyzkoušela a bylo to docela veselé.

Setkání s buddhismem pro mne bylo neobyčejným krásným zážitkem, který mne hluboce oslovil. Považuji za štěstí, že jsem se jej mohla zúčastnit. Nemám slov. Možná jsem na okamžik zažila Buddhu v sobě?! Nevím, ale vím to, že všechno, co potřebuji, mám ve svém nitru, stejně jako každý člověk. Co potřebujeme ke štěstí? Jen být sami sebou a milovat sami sebe. Na setkání jsem pochopila, že není důležité, kterou cestou půjdu, protože všechny vedou nahoru, a taky jsem se dozvěděla, že Buddha není jméno, nýbrž název stádia nejvyššího vědomí, jiným slovem „Probuzený“.

Vyprávění o buddhismu mne naplnilo těžko popsatelnou velkou radostí, která mi až do rána nedovolila usnout. Načerpala jsem tam spoustu inspirace a dobrý pocit ze setkání mne hřeje ještě dnes. Myslím si, že na spoustu svých otázek už jsem nalezla odpovědi. Teď už vím, kdo jsem, a jsem ráda, že jsem tady. Moje poznání vystihuje tento citát Buddhy: „Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“

Děkuji mnohokrát inspirujícím lektorům Marku Procházkovi a Františku Cihlářovi za to, že nás tím zajímavým světem provedli. Děkuji paní Dashnyamn, že sdílela své zkušenosti, a všem účastníkům.  Zažila jsem s vámi všemi něco neuvěřitelného a těším se na příští Interkulturní setkání v prosinci.

S láskou v srdci, Natalia

Článek vznikl v rámci projektu  s názvem Neviditelná síla / Invisible power, je financován z prostředků nadace EVZ Foundation  “Remembrance, Responsibility and Future".

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku