Foto

Samira Sibai - lékařka česko-syrského původu a aktivistka

13/03/20 | Článek

Podle česko-syrské lékařky Samiry Sibai, která pracuje na jedné z pražských poliklinik a která aktivně podporuje přijetí uprchlických dětí z Řecka, je obrovský rozdíl v tom, jak se lidé k Syřanům chovali dříve a po vypuknutí uprchlické krize v roce 2015. „Předtím se většinou ani nevědělo, že Arabové jsou muslimové nebo že Syřané jsou Arabové. Tyhle souvislosti většina lidí ani nevěděla nebo nevnímala nebo jim byly lhostejné, brali to spíše jako zajímavost,” vzpomíná Samira ve videu projektu 30 let od Sametové revoluce: minority a změny, který přináší osobní výpovědi šesti lidí patřících v České republice k menšinám.

V polovině roku 1990 jsme přijeli, v Čechách panovala euforie, všichni se na sebe usmívali na ulicích, nikdo přesně nevěděl, co má dělat.“ Posun k horšímu pro svou komunitu začala vnímat po vypuknutí migrační krize. „Největší hysterie vypukla kolem roku 2015. A to byl obrovský rozdíl. Češi znali arabský svět maximálně zprostředkovaně díky Angelice.“ Sibai a její přátelé ze syrské komunity se snažili lidem vysvětlit, že nepředstavují pro českou společnost hrozbu a jsou zde také doma. „S lidmi se však nedalo diskutovat, čeští syrští dobrovolníci toho nechávali. Je to zlo, proti kterému se nedá bránit. Moje babička mi tehdy říkala, že to samé zažila proti Židům za Hitlera.“

Samira vyrostla v odlišném kulturním a náboženském prostředí, do české společnosti se však bez problémů začlenila. V Čechách se cítí doma a nevidí důvod se vzdávat své víry. „Já jsem důkaz toho, že multikulturalismus funguje, protože já jsem jeho produkt. Mě nikdo nemůže zaškatulkovat, nikdo nemůže říct, jestli jsem víc Češka nebo Syřanka, nebo víc muslimka nebo víc cokoliv, protože to všechno jsem pořád já. A snažit se lidi takhle řadit jenom na základě náboženství, rasy, pohlaví je nesmysl, protože je to nedostačující,” říká lékařka a z videa je patrné, že se jí nenávistné komentáře, namířené proti muslimům, opravdu dotýkají. „Není to, že by člověk měl dvojí loajalitu nebo dvojí identitu. Má mít loajalitu k sobě, k pravdě a ke spravedlnosti, ne k té nebo té vlasti, nebo té nebo té víře, ale k tomu, co je správné a co je spravedlivé. A je jedno, jestli to někdo bude vnímat jako vlastizradu,“ uzavírá.

Videa s názvem 30 let od Sametové revoluce: minority a změny jsou součástí projektového cyklu Meaning of Democracy, podpořeného pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung. Projekt reflektuje významná výročí roku 2019. Padesát let od počátku normalizace pohledem žen, které proti ní protestovaly, a třicet let od Sametové revoluce pohledem menšin. Autorský tým tvoří Barbora Latečková, Jana Plavec a Tomáš Bouška.

Foto: Archiv Heinrich-Böll-Stiftung

Text je upravený a zkrácený článek Hate Free, který je dostupný zde.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.