Foto

Česko by mělo řešit situaci desítek tisíců migrantek v pečovatelských službách na svém území

06/05/20 | Článek

Celosvětová pandemická krize a s ní spojené opatření uzavírání hranice zkomplikovalo životy mnoha migrantům a migrantkám na českém trhu práce. Zatímco Češky či Polky dojíždějí pečovat do Německa nebo Rakouska, péči v Česku často vykonávají migrantky ze Slovenska, z Ukrajiny či jiných východoevropských zemí. Zavřené hranice však znamenají obtíže jak pro migrantky samotné, tak pro pečovatelská zařízení, kde migrantky pracují, nebo pro seniory a seniorky a jejich rodiny.

V České republice je péče o seniory dlouhodobě podfinancována a platy pečovatelek jsou pod průměrnou mzdou – v roce 2018 byla průměrná hrubá mzda pečovatelek 27 107 Kč (oproti průměrné hrubé mzdě za celou ČR, která byla 33 840 Kč). Podfinancovanost zasahuje jak sektor zdravotnictví, tak pečovatelské instituce nebo i nájemnou péči v domácnosti. Právě tu nezřídka vykonávají cizinky.

V pečovatelském sektoru pracují ženy nejen ze Slovenska a dalších zemí EU, ale také z Ukrajiny, Moldavska a jiných východoevropských zemí. Kromě nízké mzdy, která je velkým problémem celého zdravotnického sektoru, trápí migrantky také nejasné a špatně kontrolovatelné pracovní podmínky – v řadě zemí je domácí pečovatelská práce vyjmuta z pracovněprávní ochrany zaměstnanců nebo se odehrává v šedé zóně.

Podle Zuzany Uhde z oddělení Gender a sociologie Sociologického ústavu AV ČR současná krize odkrývá skutečnost, že systém zajištění péče v řadě evropských zemí stojí na levné a prekarizované práci a vykořisťování a zneužívání mobility pečovatelek. „Pro EU by současná situace měla být pobídkou k reformě systému péče o seniory – jeho hlavním principem by měla být solidarita a zohlednění potřeb a práv pečujících i seniorů a seniorek, o které je pečováno, nikoli skutečnost, že pečovatelská práce je špatně placená, a vykonávají ji tedy ženy z chudších zemí,“ vysvětluje Uhde.

Antropoložka Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy zase upozorňuje na problém migrantek, které do českých rodin docházejí nebo v nich přímo žijí, aby se staraly o seniory v jejich domácím prostředí. Podle ní totiž mohou čelit problémům, které přináší specifický charakter nájemní práce v domácnosti, jako jsou například přesčasy, ztráta soukromí pečovatelky a další problémy vyplývající z téměř nepřetržitého osobního kontaktu.

Problém se také týká českých žen, které pracují jako pečovatelky v tzv. 24hodinové péči v Rakousku a Německu. Většina jich cestuje mezi Českem a sousedními zeměmi v turnusech. To znamená, že dva nebo tři týdny stráví prací a pak se na podobnou dobu vrací domů. Pro tyto ženy sice vláda vyjednala výjimku, mohou tedy překračovat hranice, nicméně dobu v Česku musí trávit v karanténě. To se může negativně projevovat na jejich pohodlí i způsobu života celé rodiny.

Férové zdravotní pojištění

Více než 40 % cizinců a cizinek žijících v Česku pochází ze zemí mimo EU, tedy z tzv. třetích zemí. Lenka Formánková, jež se v rámci oddělení Gender a sociologie dlouhodobě zabývá postavením žen migrantek na českém trhu práce, říká, že „tito lidé, mezi které často patří migrantky pracující jako pečovatelky, mají pouze omezený přístup do systému veřejné zdravotní péče. Nárok na ni mají pouze ti, kteří mají standardní zaměstnanecký poměr. Pokud ho nemají, pracují třeba jako OSVČ nebo jako agenturní zaměstnanci, jsou odkázáni na soukromé zdravotní pojišťovny a není v tuto chvíli jasné, do jaké míry budou soukromé pojišťovny hradit rizika spojená s nákazou COVID-19.“

Migranti jsou povinni mít uzavřené pojištění, ale nemají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Jsou tak nuceni uzavírat často velmi nevýhodné smlouvy se soukromými pojišťovnami, pro které jsou pojistné smlouvy s migranty zdrojem podstatných příjmů. Na tento problém už léta upozorňují neziskové organizace pracující s migranty. Snaha situaci řešit ovšem naráží na lobby pojišťoven. V současné situaci přitom může pro mnoho lidí znamenat i ohrožení života nebo riziko značného zadlužení v případě, že budou potřebovat nemocniční péči.

Nejasná budoucnost

V aktuálních vládních opatřeních panuje mnoho nejasností. Není například jasné, zda se podpora OSVČ vztahuje i na v Česku podnikající cizince a cizinky. Migranti podnikající ve službách, jako jsou kadeřnictví nebo kosmetika, tak nevědí, zda mohou očekávat nějakou pomoc. Mnoho z nich má výpadky příjmu. Pro podnikající migranty může současná situace znamenat existenční katastrofu také proto, že jejich pobytový status je prodlužován na základě doložení příjmů. Kromě finančních problémů tak může být ohrožen i jejich samotný pobyt v zemi. V tomto kontextu se v tíživé nejistotě ocitají celé rodiny.

Celý článek si můžete přečíst zde:
https://www.soc.cas.cz/aktualita/kdo-se-o-nas-postara-migrantky-na-ceskem-trhu-prace?fbclid=IwAR1_8p3uMbnLCExoH5ZztIyX_U3S82QyOOnFA0B_baAY62aLcoHCeAAk7as

Autor: Mgr. Marie Heřmanová, Ph.D.

Upravila: Fatima Rahimi

Ilustrační photo.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.