Jak v klidu přežít dobu covidovou? Přinášíme rady a tipy psychoterapeutky

Rok s covidem, každodenní rozhodnutí jsou vyčerpávající

Psychickou zátěž zažívají skoro všechny věkové skupiny. Z mnoha průzkumů vyplývá, že lidé prožívají dlouhodobý stres. Jsou zahlcení, žijí v nejistotě, ztratili možnost plánovat. "Často prožíváme přetížení, strach ze ztráty zaměstnání, strach o své blízké. Opakovaně zažíváme situace, kdy nevíme, jak se rozhodnout", píše psychoterapeutka Ivana Štefková (článek Život v době covidové). Tento stav je vyčerpávající. 

Není snad nikdo, koho by se dopady pandemie osobně nedotkly. Nicméně některých z nás se dotkly více, jiných méně. Opatření vlády pro boj s koronavirem vzhledem ke způsobu přijetí i svému obsahu nejvíce zasáhla již znevýhodněné skupiny obyvatel: starší lidi, osoby s postižením, ohrožené chudobou, sociálně vyloučené, migranty a jejich děti. Více zde.

Jaké problémy řeší migrantky během pandemie?

O dopadu pandemie na migrantky si je vědoma i naše organizace Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. Už na jaře 2020 jsme skrze online debatu informovaly širokou veřejnost o dopadech pandemie na ženy migrantky na pracovním trhu. Ekonomická situace však není to jediné, co migrantky žijící v Česku tíží. Celý rok jsme sbíraly příběhy žen migrantek na našem blogu Bez vrásek.

Po roce pandemie jsme k Mezinárodnímu dni žen uspořádaly online piknik, na který jsme pozvaly i psychoterapeutku Natálii Schwab-Figush. Mimo sdílení našich příběhů z každodenního života, jsme si ukázaly základy psychohygieny a od psychoterapeutky dostaly mnoho vzácných rad. Zároveň však vzájemné sdílení v rámci pikniku poukázalo na mnoho témat, které znevýhodněné ženy během pandemie řeší.

Jako i jiní rodiče, řeší především starost o děti a domácnost. Distanční vzdělávání však pro rodiče migranty, kteří neovládají skvěle češtinu, může být opravdovým oříškem. Bez pomoci někoho jiného, například dobrovolníků na doučování, to sami nezvládají. Řeší také situaci svých dětí, které kvůli pandemii zůstaly bez kamarádů a často trpí psychickými problémy. Objevilo se nicméně i téma ztráty blízkých a jak se s tím komunity vyrovnávají, když nemohou být dodržovány kulturní zvyklosti. Migrantky také zažívaly vysoký strach a úzkost, protože se nemohly postarat o své blízké žijící mimo ČR. Špatně snáší pandemii i bývalé válečné uprchlice, kterým situace otevírá stará traumata (více k tomu např.zde). U žen migrantek nebo i Romek se ukázalo, že zažívají pocit stagnace či paralýzy z dlouhodobé psychické zátěže.

Jak se vyrovnat se stresem a paralýzou během pandemie?

“Velmi důležité je dýchání. Dechových cvičení je dnes plný YouTube. Pokud cítíte napětí, pokuste se to nejdříve rozdýchat”, radí psychoterapeutka Natálie Schwab-Figush. Podle paní Natálie je obzvláště potřeba opatrný přístup při paralýze. Radí dělat pouze malá cvičení, k ničemu se nenutit, odložit výčitky svědomí. Stačí jen ležet a správně dýchat. Někdy pomáhá si představit, že problémy “zaženete”. Například můžete svými problémy plnit loďky, které pak necháte odplout, nebo si během sprchy představte, že vaše problémy smývá a odnáší voda.

Nejdůležitější v boji se stresem je, udělat si čas sama na sebe. Na chvíli odložit práci, děti, domácnost a jen si lehnout a na chvíli si zameditovat, zacvičit jógu, jít se proběhnout, dát si skleničku vína u oblíbeného seriálu, zavolat kamarádce, dát si vanu s aromatickou směsí příjemné vůně. Zkrátka dopřát si to, co nás činí spokojenými. V této době je potřeba přerovnat si priority a nezapomenout, že to, co zažíváme, je dočasné, jednou to skončí a po traumatu vždycky přijde růst.

Pokud však základní pomoc při zvládání stresu nepomůže, pak doporučujeme vyhledat odbornou pomoc. Například VZP nabízí až 10 sezení online terapie zdarma pro své klienty: https://terap.io/content/vzp/. Bezplatnou psychoterapii nabízí i mnoho neziskových organizací, např. InBáze, SIMI, ProFEM aj. Více najdete v článku ČŽL zde.

Naučte se základy psychohygieny

• Pulzace. Jedná se o pravidelné střídání aktivity a odpočinku, může se jednat o bdění a spánek, aktivitu a oddech, napětí a uvolnění.
• Fyziologické potřeby a jejich nasycení. Zahrnuje to správnou životosprávu.
• Potřeba bezpečí, lásky, přináležitosti, úcty a respektu. Nebát se vyjadřovat emoce.
• Sebeaktualizace. Stávání se sama sebou a realizace vlastního potenciálu. Přijmout sebe sama.
• Pevný režim. Stanovte si režim a tvrdě ho dodržujte. 
• Rituály. Rituál je jednoduchá činnost, které má pro nás pozitivní emoční potenciál.

Podívejte se také na stránky Nevypusť duši nebo 5 doporučení psychoterapeuta SIMI, Františka Cihláře.

Nepodceňujte psychické zdraví u dětí

Podle odborníků potřebují mít děti v této době pocit, že se s nimi počítá, a že mají možnost se na dění podílet. Je dobré s dětmi pravidelně mluvit o tom, co se teď děje a co prožívají. „Myslím, že děti teď nejvíce potřebují zažívat věci, které jim přinášejí radost. V době několikaměsíční frustrace a sociální deprivace je to naléhavější úkol, než třeba distanční výuka,“ dává příklad psychoterapeut a psychiatr Peter Pöthe pro článek “Rok s covidem, rok v nových rolích, rok, kdy je normální cítit se divně. Zmůžeme víc?”

Že se děti, hlavně ty náctileté, teď cítí mizerně, vyplývá nejen z průzkumů, ale i z každodenní reality organizací, které s nimi pracují. Jednou z nich je i Centrum LOCIKA, které stojí také za iniciativou ZMůžeme víc, která mimo jiné zpracovala i zajímavé infografiky s radami pro boj s bezmocí. Více najdete zde.

 

 

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR, a to v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku