Foto

2. díl: Obecná situace migrantů a migrantek v ČR během období pandemie Covid-19

14/09/21 | Článek

Nevládní organizace Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. po celou dobu pandemie monitoruje dopady pandemie Covid-19 na migranty a migrantky. V rámci projektu Migrantky mezi ženami přinášíme sérii článků, která shrnuje informace ohledně života migrantů v Česku během pandemie a poukazuje na výzvy, kterým tito lidé nově čelí. Na základě naší činnosti jsme vytipovali několik oblastí, které jsou pro migranty a migrantky problematické, a pandemie tyto jejich potíže ještě prohloubila. V této části se pak zaměříme především na problémy, které se vyznačují zvýšeným stresem a ohrožují tak duševní pohodu a zdraví. V této souvislosti nás i tentokrát specificky zajímá situace žen migrantek.

6.      Skloubení pracovního a osobního života

Jako i jiní rodiče, rovněž tak migranti a migrantky řešili během nouzových stavů kromě své práce také starost o děti a domácnost. Distanční vzdělávání je však pro rodiče migranty, kteří neovládají dobře češtinu, v zásadě nemožné. Bez pomoci někoho dalšího, například dobrovolníků na doučování, to sami nezvládají. Řeší také situaci svých dětí, které kvůli pandemii zůstaly bez kamarádů a často trpí psychickými problémy. U žen migrantek nebo i Romek se ukázalo, že zažívají pocit stagnace či paralýzy z dlouhodobé psychické zátěže (více viz článek na blogu bez vrásek zde). Obecně pak v této oblasti měla pandemie vážnější dopady na ženy (článek zde).

7.      Absence emoční podpory

Strach z nákazy, ztráty zaměstnání, nedostatku zdravotní péče, diskriminace, registrace k očkování a dalších nových situací způsobily mnoha migrantům a migrantkám psychické problémy. Zhoršení životních podmínek v době pandemie, ztráta jistoty a očekávání vratké budoucnosti způsobuje značný stres a pocity zoufalství. V cizí zemi migrantské ženy mnohdy nemají přátele a od svých příbuzných jsou odloučené. Tato sociální izolace vede k pocitům osamělosti, smutku a úzkosti, přičemž v krajních případech může dojít k vážným psychickým obtížím. V rámci online diskuze na toto téma, kterou jsme v SIMI uspořádali k příležitosti MDŽ, migrantky zmiňovaly, že během uzavření hranic kvůli pandemii Covid-19 také zažívaly vysoký strach a úzkost, protože se nemohly postarat o své blízké žijící mimo ČR. Špatně snáší pandemii i bývalé válečné uprchlice, kterým situace otevírá stará traumata, a obecně mnoho stresu přináší také ekonomická situace migrantských rodin (více k tomu např. zde).

8.      Narůstající domácí násilí na ženách

Při řešení situací domácího násilí představuje specifický problém u migrantek a migrantů jejich právní postavení, a to z toho důvodu, že jejich pobyt je na základě platné legislativy (zejm. ze zákona o pobytu cizinců) navázaný na rodinného příslušníka - agresora. Povolení k pobytu oběti je tak závislé na násilníkovi. Zranitelnost těchto žen může být umocněna i neznalostí jazyka, nízkým povědomím o svých právech a možnostech obrany v případě jejich porušování, či sociální izolací. Často mají i ztížený přístup k odborným službám, nebo jim nedůvěřují. To z nich v souhrnu dělá snadné oběti a způsobuje vysokou latenci u případů domácího násilí s migračním prvkem.

Opatření související s pandemií Covid-19 pak situaci ještě zhoršila a nejnovější výzkumy ukazují, že v důsledku eskalace výskytu a stoupající intenzity domácího násilí v době nouzového stavu se začaly na organizace a veřejné orgány nově a ve větší míře obracet i migrantky (viz aktuální informace Úřadu vlády a výzkum D. More a B. Nyklové z FHS UK, resp. Akademie věd ČR z 06/2020). Potvrzují, že karanténa zvyšuje riziko domácího násilí, zatímco protiepidemická doporučení počítají s tím, že doma je bezpečné místo.

Mezi hlavní překážky, které migrantkám a migrantům brání v nahlášení těchto činů a vyhledání pomoci, patří nedostatek bezplatné právní podpory, jazyková bariéra či nízká šance na dosažení spravedlnosti. Násilníci často využívají pandemii jako prostředek kontroly, kdy se jim daří oběť, popřípadě i s jejími dětmi, izolovat doma. Současné uzavření hranic a nemožnost vycestovat pak uvězňuje oběti sexuálního a genderově podmíněného násilí v násilném vztahu, který nejsou schopni opustit. O problematice jsme také informovali na našem webu a blogu bez vrásek.

9.      Hrozba školní neúspěšnosti u žáků-migrantů

Zavření škol v důsledku koronavirové krize tvrdě zasáhlo především děti se specifickými potřebami, jejichž znevýhodnění se s krizovou situací znásobilo. Především pro děti a žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) byla tato situace obtížná, a to z důvodu nedostatečné znalostí českého jazyka žáků i rodičů migrantů, což bylo velkou překážkou při porozumění zadaným úkolům, jejich plnění či způsobu odevzdávání.

Během pandemie někteří žáci s OMJ ze vzdělávacího systému úplně vypadli, komunikace jednotlivých škol i jednotlivých učitelů se při komunikaci s rodiči v ČR totiž zásadně lišila. Mnozí žáci s OMJ také během normální výuky ve škole získávají jazykovou podporu v podobě doučování, odpoledního vyučování češtiny či mají podporu v podobě asistenta pedagoga. Během koronavirové krize však tato podpora často poskytována nebyla. Pandemie koronaviru Covid-19 tak ještě více poukázala na důležitost inkluze a rovných příležitostí v oblasti vzdělání. Více k tomu v rozhovoru s Elmírou Lyapinou, dobrovolnicí SIMI, která doučuje žáky-cizince.

10. Ohrožení chudobou 

Z našich zkušeností se ukázalo, že mnoho migrantů a migrantek se během pandemie, a především pak v době karantény, potýkalo se snížením příjmů domácnosti. Ohroženi nízkým příjmem pak byli především samoživitelé a samoživitelky, studenti nebo lidé pracující na dohody. Pro osoby s vysokým nájmem a bez větších úspor byla situace opravdu složitá. Některé příběhy žen migrantek a Romek, které se v této obtížné situaci ocitly, si můžete poslechnout v záznamu naší debaty zde.

Závěr

Pokračování pandemie Covid-19 a s ním spojená vládní opatření měla i v období březen 2020 až květen 2021 negativní dopad zejména na nízkopříjmové skupiny. Zvýšené riziko pro zhoršení pracovních i životních podmínek, ale i pro ohrožení chudobou, zasahuje například migranty/ ky, samoživitele/ky či osoby kombinující různé druhy příjmů, které mají oproti občanům ČR přístup k podpoře ze strany státu komplikován migračním prvkem, nebo je pro ně podpora nedostatečná. nebo je pro ně podpora nedostatečná. Vláda tyto dopady dostatečně nereflektuje. Problematické bylo i rozdělení rodin cizinců i občanů ČR v důsledku vládních opatření. Obecně vládní opatření zaváděná v souvislosti s pandemií Covid-19 zvýšila nerovné postavení těchto zranitelných skupin obyvatel ČR ve srovnání s ženami i muži z majoritní společnosti.

Různé dopady pandemie na migrantky žijící v ČR dokládají i osobní příběhy některých z nich. Přečtěte si je na blogu SIMI Bez vrásek.

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR, a to v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

 

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.