3. díl: Obecná situace migrantů a migrantek v ČR během období pandemie Covid-19

Vláda dopady Covid-19 na migranty a migrantky dostatečně nereflektuje. Obecně vládní opatření zaváděná v souvislosti s pandemií Covid-19 zvýšila nerovné postavení těchto zranitelných skupin obyvatel ČR ve srovnání s ženami i muži z majoritní společnosti. V době pandemie bylo tak více než jindy třeba upozorňovat na ohrožené skupiny migrantů a jejich potřeby. Neustály nátlak konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty tak nakonec vedl i k malému úspěchu, kdy migranti a migrantky získali možnost se registrovat k očkování proti viru Covid-19. Kromě snah o snížení diskriminace cizinců v českém prostředí však byla potřeba i přímá práce s klienty.

Co se během pandemie osvědčilo.

Pořádání komunitních akcí, a to i v online prostoru. 

Na základě výpovědí migrantek na našich společných akcích jsme zjistili, že ženy migrantky se během pandemie cítily velice samy. Samota jim často způsobovala velikou úzkost, někdy až deprese. Pro osoby, které jsou v nové zemi krátce, je velice důležité chodit na společenské akce, kde se mohou seznámit s ostatními lidmi. Pořádání online akcí tak umožnilo těmto ženám alespoň přes obrazovku společné sdílení svých radostí i smutků a tím i prohloubení sounáležitosti a pospolitosti. 

Psychosociální podpora ze strany profesionálů.

Důležitou součástí podpory migrantů a migrantek bylo psychosociální poradenství a pomoc profesionálů v oblasti duševního zdraví. Odbornou pomoc nabízela například VZP, a to v podobě až 10 sezení online terapie zdarma pro své klienty. Bezplatnou psychoterapii nabízí dlouhodobě i mnoho neziskových organizací, např. InBáze, SIMI, ProFEM aj. Více najdete v článku ČŽL zde.

Podpora terénní sociální práce.

Obzvláště během karantény vyšla najevo potřeba aktivní terénní sociální práce. On-line komunikace a distanční služby jsou skvělé, ale mají své limity. Potvrzuje se, že pro mnoho klientů je online prostředí z různých důvodů špatně dostupné a některé služby, byť zdánlivě osobní kontakt nevyžadují, bez něj zkrátka nefungují. Osobní kontakt a terénní práce jsou často nenahraditelné, protože zprostředkovávají migrantům důležité informace ohledně Covidu-19 nebo nabízejí kontakty na migrační organizace poskytující poradenství. Na druhou stranu pak terénní pracovníci získávají důležité informace ohledně života v komunitách, což může sloužit jako důležitý zdroj informací pro tvorbu integračních nástrojů, popřípadě integrační politiky. 

Informovanost

Ukázalo se, že je potřeba pružného a spolehlivého mechanismu, který by zajistil šíření relevantních informací pro cizince v různých jazykových mutacích. Překládání nových vládních opatření zatím probíhají nekoordinovaně a je obtížné udržet vše aktuální.  Osvědčilo se mít vytvořené dobře propojené sítě aktérů v cizích jazycích. Z praxe SIMI také vyplynula důležitost zajištění telefonické pomoci a vytváření online nástrojů, které budou migrantkám k dispozici s ohledem na jejich potřeby (např. informační letáky k porodu, k duševnímu zdraví, k očkování Covid-19, k domácímu násilí apod.).

Individuální přístup

Karanténa také potvrdila nutnost podporovat klienty a klientky komplexně – ještě obtížněji než dříve se totiž oddělují témata pracovní a rodinná. O to více je potřeba individuálního přístupu k řešení daných situací klientů.

Doporučení

Na základě našich dlouhodobých zkušeností s poskytováním služeb pro migranty v obtížných životních situacích, doporučujeme aktualizované informace týkající se imigrantů a Covid-19, především pak informace o dostupnosti zdravotní péče a očkování proti Covid-19, uvádět na webových stránkách ministerstev alespoň v jazycích skupin nejvíce zastoupených migrantů (ukrajinštině, vietnamština, angličtina a ruština).

Preventivně informovat migranty-zaměstnance o svých právech a povinnostech (obzvláště během nouzového stavu), aby pak nemohli snadno přistoupit na nevýhodné podmínky, přijít o odstupné, nebo dokonce o pobytové oprávnění. Více k této problematice najdete v prezentaci z našeho semináře, která je dostupná na našich webových stránkách zde.

Přijmout „celovládní“ přístup k ukončení domácího násilí založený na posouzení rizik, tak aby se v dané věci úzce a koordinovaným způsobem angažovaly všechny veřejné instituce, a zajistit, aby v tomto období zůstal zachován nebo byl ještě posílen včasný přístup ke spravedlnosti. Bojovat proti přijatelnosti domácího násilí ve společnosti, částečně prostřednictvím upozorňování na to, jaký má tento problém dopad na ženy během omezení volného pohybu osob.

Další doporučení také vydala Rada Evropy členským státům EU ohledně toho, jak se postavit k pandemii a ochraně nejzranitelnějších osob v nepublikovaném článku Reakce RE na Covid-19 v souvislosti s migrantkami a migranty: odkaz ZDE.

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR, a to v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku