Expatky a jejich (ne)znalost češtiny

Expatky jsou cizinky, které pracují v zahraničí a logicky si tak často zakládají rodiny mimo svou mateřskou zem. Ovšem na rozdíl od svého pracovního života, kde jim mnohdy stačí některý ze světových jazyků, se v osobním životě mohou potýkat s problémy spojenými s nedostatečnou nebo žádnou znalostí češtiny. Do této situace se dostávají obzvlášť v případech, kdy jejich dítě vyrůstá v českém prostředí. Cizinky-matky se střetávají s českými institucemi jako jsou jesle, školka a škola, volnočasové kroužky, nemocnice nebo úřady, ve kterých pro domluvu, porozumění a projednávání důležitých informací nestačí pouze český jazyk na základní úrovni.

Ačkoliv neexistují žádné konkrétní statistiky uvádějící počet cizinců, který nemluví česky, je poměrně běžné, že expatky český jazyk neovládají a po nějakou dobu života v ČR ho skutečně ani nepotřebují. Česká vláda sice nařídila, že pro získání trvalého pobytu cizinci musí prokázat znalost českého jazyka, toto pravidlo se ovšem nevztahuje na občany EU. Pro cizince z třetích zemí je pak požadována čeština na úrovni A1, což sice stačí jako základ pro jednoduchou konverzaci, nikoliv však pro to, aby se zde rodiče-cizinci mohli podílet na životě svého dítěte. 

Cizinci se tak často spokojí se základními slovními obraty, které jim umožní objednat si v restauraci nebo nakoupit, ale nakonec nastane situace, kdy je jim tato znalost málo. Jednou ze skupin cizinců, které se neznalost češtiny dotýká nejvíce, jsou právě expatky, které jsou zároveň matkami a rády by se účastnily dění týkajícího se jejich dítěte. 

Mluvíme zde například o školách a českém vzdělávacím systému, který často nereflektuje rodiče-cizince. Pro komunikaci se školou je tak obvykle potřeba čeština, ať už se jedná o školní webové stránky a aplikace, obecná sdělení rodičům, maily od učitelek a učitelů či třídní schůzky. Komplikace nastávají také při vypracovávání domácích úkolů, kdy expatka nemůže svému dítěti pomoci z důvodu neporozumění zadání, přičemž v době pandemie a online výuky došlo k prohloubení tohoto problému. Neznalost českého jazyka ovšem brání expatkám i v jejich vlastní integraci, například v seznámení a udržování sociální kontaktu s dalšími rodiči. 

Další problematickou oblastí je i zdravotnictví, které často neposkytuje informace v anglickém jazyce, takže expatky čeká složitý proces překládání vedoucí k nejistotě z unikajících informací. Expatka navíc zažívá značný stres z toho, že personál nemusí umět komunikovat v anglickém jazyce a ona tak bude ztrácet kontrolu nad tím, co se děje a jak se postupuje při léčbě jejího dítěte. 

Stejně tak jako by české instituce měly více vycházet vstříc rodičům-cizincům a respektovat jejich omezené schopnosti komunikovat v českém jazyce, například webovými stránkami, příručkami a důležitými informacemi sdílenými minimálně v anglickém jazyce, expatky by naopak měly vynaložit úsilí na alespoň částečnou znalost češtiny, která bude potřeba nejen při jejich snadnější integraci, ale především podpoře života svých dětí v České republice a neztracení jejich kontroly nad důležitými rozhodovacími procesy.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku