Foto

proFEM o sexuálním a domácím násilí v ČR

29/08/22 | Článek

proFem je nezisková organizace, která se věnuje tématu násilí na ženách ve všech jeho formách. Usiluje především o zlepšení situace v oblasti domácího násilí a sexuálního násilí ve smyslu prevence, zvyšování odbornosti a dostupné pomoci obětem a osvěty mezi veřejností. V loňském roce proFem uskutečnila dva důležité výzkumy o sexuálním násilí, sexuálním obtěžování a bariérách v systému pomoci obětem partnerského násilí, které jsou pro naši organizaci důležité v souvislosti s ženami-migrantkami a jejich zvýšeným rizikem zranitelnosti vůči těmto formám násilí a útlaku na základě jejich migračního statusu. 

Migrantky, sexuální násilí a sexuální obtěžování

Reprezentativní výzkum o sexuálním násilí a sexuálním obtěžování z roku 2021 nepřinesl žádné pozitivní zprávy, jelikož alespoň jednu z forem sexuálního násilí či obtěžování zažilo 54 % dotazovaných žen starších 18 let, tedy každá druhá účastnice výzkumu. Každá třetí žena během svého života pak zažila nejen jednu, ale více forem sexuálního násilí a obtěžování. Zároveň téměř každá desátá žena byla během svého života znásilněna, což je v přepočtu více než 409 tisíc žen. Mezi nejfrekventovanější formy násilí na ženách podle výzkumu patří verbální sexuální obtěžování v podobě nevyžádaných sexuálních návrhů a dotazů, vulgárních výrazů, sexualizovaných komentářů, pokřikování a hvízdání na ulici. Hojně časté je i fyzické sexuální obtěžování ve smyslu osahávání, hlazení a jiných nevyžádaných doteků, v menší míře pak i nevyžádané fotografie či videa se sexualizovaným obsahem a nevyžádané líbání.

Mluvit o násilí na ženách v ČR je důležité i pro naši organizaci SIMI, jelikož sexuální násilí či genderově podmíněné násilí může být jedním z důvodů, proč ženy migrují ze země původu, a zároveň se s různými podobami násilí setkávají i během migračního procesu či následně v hostitelské zemi. Například migrantky na cestě bez příslušných dokumentů se s rizikem násilí setkávají především ze strany převaděčů, obchodníků s lidmi, státních úředníků nebo i migrantů-mužů, přičemž jsou vystavěny vyššímu riziku vykořisťování a nevhodného chování. Násilí může pokračovat i v hostitelské zemi, např. na pracovišti, na veřejnosti, ale i ve vlastní rodině. Ovšem přístup k základním sociálním službám a ochraně je pro tyto ženy často omezený, obzvláště pak pro ty, které jsou drženy kvůli svému migračnímu statusu v detenci. 

Migrantky a domácí násilí

V roce 202 dále organizace proFem zrealizovala ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR taktéž kvalitativní výzkum s názvem Bariéry v systému pomoci obětem partnerského násilí, který se soustředil na systém pomoci obětem domácího násilí ze strany partnera či partnerky v ČR, které jsou zároveň ze sociálně znevýhodněných skupin. proFem do nich zařadila například osoby se zdravotním postižením, sexuální pracovnice, bezdomovkyně nebo právě i ženy-migrantky.

Výsledky výzkumu poukazují na nekonzistentní přístup a roztříštěnost systému pomoci, které – ačkoliv v některých případech mohou vést k úspěšnému řešení násilí – často spíše reprodukují znevýhodnění těchto obětí. Nízkoprahové služby tedy fungují pro určitou část společnosti, nikoliv však pro všechny zranitelné sociální skupiny. Například jejich pracovníci/pracovnice často nemají přehled o řešení sexualizovaného násilí a spíše dochází k jeho tabuizaci, nebo také dochází k bagatelizaci a popírání genderově podmíněného násilí, které je pro systém pomoci z velké části neviditelné. 

Tento výzkum zahrnuje rozhovory s komunikačními partnerkami, které jakožto migrantky partnerskému násilí čelily v ČR, nebo ještě před přistěhováním. Vzhledem k tomu, že pro mnoho migrantek je řada sociálních služeb prakticky nedostupná, je pro organizace poskytující služby příchozím obtížné řešit případy domácího násilí a znevýhodnění na základě migračního statusu, jenž představuje zásadní překážku při pomoci obětem partnerského násilí. Bariérou může být také neznalost jazyka a potřeba tlumočení, v rámci kterého může docházet k nedorozumění, či dokonce nevhodný a necitlivý výběr člověka, který bude příběh oběti tlumočit. 
 

Doporučení proFem pro efektivnější boj se sexuálním a domácím násilím
 

  • posílení prevence násilí na ženách včetně osvěty mezi širokou veřejností

  • reflexe genderové podmíněnosti násilí v procesu jeho systémového řešení

  • podpora vzdělávání pracovníků a pracovnic s oběťmi násilí

  • trpělivost při dlouhodobém charakteru řešení situací spjatých s násilím

  • podpora obětí při vyhledání kvalitní právní či sociální pomoci

  • potřeba efektivnější interdisciplinární spolupráce 
     

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.