proFEM o sexuálním a domácím násilí v ČR

Migrantky, sexuální násilí a sexuální obtěžování

Reprezentativní výzkum o sexuálním násilí a sexuálním obtěžování z roku 2021 nepřinesl žádné pozitivní zprávy, jelikož alespoň jednu z forem sexuálního násilí či obtěžování zažilo 54 % dotazovaných žen starších 18 let, tedy každá druhá účastnice výzkumu. Každá třetí žena během svého života pak zažila nejen jednu, ale více forem sexuálního násilí a obtěžování. Zároveň téměř každá desátá žena byla během svého života znásilněna, což je v přepočtu více než 409 tisíc žen. Mezi nejfrekventovanější formy násilí na ženách podle výzkumu patří verbální sexuální obtěžování v podobě nevyžádaných sexuálních návrhů a dotazů, vulgárních výrazů, sexualizovaných komentářů, pokřikování a hvízdání na ulici. Hojně časté je i fyzické sexuální obtěžování ve smyslu osahávání, hlazení a jiných nevyžádaných doteků, v menší míře pak i nevyžádané fotografie či videa se sexualizovaným obsahem a nevyžádané líbání.

Mluvit o násilí na ženách v ČR je důležité i pro naši organizaci SIMI, jelikož sexuální násilí či genderově podmíněné násilí může být jedním z důvodů, proč ženy migrují ze země původu, a zároveň se s různými podobami násilí setkávají i během migračního procesu či následně v hostitelské zemi. Například migrantky na cestě bez příslušných dokumentů se s rizikem násilí setkávají především ze strany převaděčů, obchodníků s lidmi, státních úředníků nebo i migrantů-mužů, přičemž jsou vystavěny vyššímu riziku vykořisťování a nevhodného chování. Násilí může pokračovat i v hostitelské zemi, např. na pracovišti, na veřejnosti, ale i ve vlastní rodině. Ovšem přístup k základním sociálním službám a ochraně je pro tyto ženy často omezený, obzvláště pak pro ty, které jsou drženy kvůli svému migračnímu statusu v detenci. 

Migrantky a domácí násilí

V roce 202 dále organizace proFem zrealizovala ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR taktéž kvalitativní výzkum s názvem Bariéry v systému pomoci obětem partnerského násilí, který se soustředil na systém pomoci obětem domácího násilí ze strany partnera či partnerky v ČR, které jsou zároveň ze sociálně znevýhodněných skupin. proFem do nich zařadila například osoby se zdravotním postižením, sexuální pracovnice, bezdomovkyně nebo právě i ženy-migrantky.

Výsledky výzkumu poukazují na nekonzistentní přístup a roztříštěnost systému pomoci, které – ačkoliv v některých případech mohou vést k úspěšnému řešení násilí – často spíše reprodukují znevýhodnění těchto obětí. Nízkoprahové služby tedy fungují pro určitou část společnosti, nikoliv však pro všechny zranitelné sociální skupiny. Například jejich pracovníci/pracovnice často nemají přehled o řešení sexualizovaného násilí a spíše dochází k jeho tabuizaci, nebo také dochází k bagatelizaci a popírání genderově podmíněného násilí, které je pro systém pomoci z velké části neviditelné. 

Tento výzkum zahrnuje rozhovory s komunikačními partnerkami, které jakožto migrantky partnerskému násilí čelily v ČR, nebo ještě před přistěhováním. Vzhledem k tomu, že pro mnoho migrantek je řada sociálních služeb prakticky nedostupná, je pro organizace poskytující služby příchozím obtížné řešit případy domácího násilí a znevýhodnění na základě migračního statusu, jenž představuje zásadní překážku při pomoci obětem partnerského násilí. Bariérou může být také neznalost jazyka a potřeba tlumočení, v rámci kterého může docházet k nedorozumění, či dokonce nevhodný a necitlivý výběr člověka, který bude příběh oběti tlumočit. 
 

Doporučení proFem pro efektivnější boj se sexuálním a domácím násilím
 

• posílení prevence násilí na ženách včetně osvěty mezi širokou veřejností

• reflexe genderové podmíněnosti násilí v procesu jeho systémového řešení

• podpora vzdělávání pracovníků a pracovnic s oběťmi násilí

• trpělivost při dlouhodobém charakteru řešení situací spjatých s násilím

• podpora obětí při vyhledání kvalitní právní či sociální pomoci

• potřeba efektivnější interdisciplinární spolupráce 
   

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.

• Zpět na úvodní stránku