Foto

Začlenění žen z Ukrajiny na pracovních trzích v zemích EU

27/10/22 | Článek

V posledních letech evropské státy stále více akceptují důležitost rychlého ověřování neformálního vzdělání uprchlíků a uznávání jejich zahraniční kvalifikace, aby mohli své dovednosti uplatnit na místních trzích práce. Přiřazování nově příchozích migrantů a migrantek k poptávaným pracovním místům získává na popularitě a vede k řadě nových a kreativních postupů, které jednotlivým zemím umožňují vyplňovat mezery na jejich pracovních trzích. V dobách pandemie COVID-19 a celoplošného omezení pohybu bylo několik zemí ochotných uvolnit cestovní omezení a požadavky pro umožnění pohybu tak, aby uspokojily svou potřebu pracovníků ve zdravotnictví a zemědělství, a stejně tak se nyní jednotlivé země snaží v reakci na ruskou invazi na Ukrajině přizpůsobit pracovní trh nově příchozí ukrajinské pracovní síle.  

Od migrantů a migrantek se často očekává, že pomohou s řešením nedostatku pracovních sil. Rychlý příchod velkého počtu uprchlíků z Ukrajiny hledajících dočasnou ochranu v EU však také zvyšuje potřebu dalších pracovníků v mnoha odvětvích, včetně školství a zdravotnictví. Aby se jim usnadnil přístup na trh práce, několik zemí upustilo od svých omezení pro osoby se statusem dočasné ochrany a zjednodušilo postupy zaměstnávání. Některé státy a jejich politiky usnadňují včasné zaměstnávání Ukrajinců jako učitelů (Rakousko, Lotyšsko a Litva), pečovatelů (Lotyšsko) nebo interkulturních pracovníků (Lucembursko, Polsko), nebo se snaží zajistit přístup do zdravotnictví pro ukrajinské lékaře a sestry.

Podpora integrace uprchlíků z UA na pracovním trhu

Evropské státy přijímají různé nástroje a praxe, kterými se snaží o efektivní integraci nově příchozích z Ukrajiny na trh práce a urychlení jejich přístupu ke konkrétním odvětvím nebo profesím. Kvůli ruské invazi na Ukrajině do EU přišlo přes 4 miliony uprchlíků, převážně žen s dětmi, a úkolem každého evropského státu je zajištění jejich spravedlivého a legálního postavení na trhu práce. Oficiálně je ovšem jako pracujících zaregistrováno pouze něco přes milion. Toto poměrně nízké číslo závisí na specifické situaci uprchlíků z Ukrajiny, kteří do země přichází bez jakékoliv znalosti o tamějším pracovním trhu a jeho fungování. Z toho důvodu by měli jednotlivé země nově příchozím z Ukrajiny primárně poskytnout:

  • Kompletní a srozumitelné  informace o pracovním trhu v ukrajinském jazyce
  • Podporu prevence nelegálního zaměstnávání a pracovního vykořisťování
  • Pomoc při nalezení zaměstnání, které odpovídá dovednostem a znalostem dotyčného
  • Vzdělání uprchlíků z UA v těch oblastech a povoláních, která vyplní mezery na trhu práce

Příklady dobré praxe 

Polsku mají dlouholetou praxi s pracovními migranty z Ukrajiny a tyto zkušenosti jim po vypuknutí války na Ukrajině velmi pomohly. Vše, co se týkalo polského trhu práce, bylo pohotově přeloženo do ukrajinského jazyka, ale účinnému porozumění těmto informacím přispěla i menší jazyková bariéra, než je mezi Ukrajinci a obyvateli jiných zemí Evropy. Polští zaměstnavatelé byli zvyklí najímat Ukrajince na práci ještě před uprchlickou vlnou z Ukrajiny, tudíž mohli navázat na své předešlé zkušenosti a efektivně komunikovat nabídky práce v rodném jazyce Ukrajinců a Ukrajinek, kteří dle průzkumu mohou až ze 60 % ve své aktuální práci mluvit ukrajinsky. Další zásadní věcí pro nově příchozí byla schopnost polských zaměstnavatelů poskytnout těmto lidem ubytování. Vzhledem k tomu, že Polsko mezi všemi uprchlíky z Ukrajiny zaznamenalo až 97 % žen a dětí, polská vláda pohotově ustoupila z některých striktních pravidel pro vznik a registraci školek a dalších pečovatelských zařízení, což umožnilo vznik nových předškolních zařízení, včetně školek zřízených přímo zaměstnavateli pro své nové ukrajinské zaměstnankyně a zaměstnance. 

V rakouském hlavním městě Vídni pro urychlení začlenění ukrajinských uprchlíků a uprchlic na pracovní trh organizují jazykové kurzy. Jedná se například o stáž pro 30 žen z Ukrajiny, které dochází dva dny v týdnu na praxi ve školce a další dva dny navštěvují kurz německého jazyka. Nutné je myslet nejen na jazykovou vybavenost, ale také na psychologickou podporu těchto žen, jelikož si do Rakouska přinesly traumata z války a své zkušenosti také přináší do svých zaměstnání, proto je ve školkách, kde tyto ženy pracují, nutná supervize mezi pedagogy i dětmi. Zároveň ženy mají i své vlastní rodiny, proto město muselo v rámci jejich vstupu na pracovní trh zajistit pečovatelské služby pro jejich vlastní děti. Je nutné, aby proběhla urychlená nostrifikace jejich diplomů a rekvalifikace a aby tato nová potenciální pracovní síla byla dostatečně informovaná o tom, co je možné na rakouském pracovním trhu s jejich vzděláním a příslušnými diplomy. Na ukrajinské ženy by však neměl být vyvíjen přílišný tlak a při integraci na pracovní trh by jim příslušná země měla poskytnout takový čas, jaký při vstupu do nového zaměstnání potřebují.

Záznam webináře "Fast tracking the Labour market integration of people from Ukraine (SPRING)" a další příklady dobré praxe k přehrání zde>>

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.

Komentáře

1) Harrytycle  05/04/23 05:00

Cheers. I like this.
order a written paper from a custom writing service best paper writing service buy psychology papers custom paper writing services

2) NathanJof  09/04/23 22:15

Position very well taken!!
people who write essays for you do my essay online persuasive essay writers

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.