blog (nejen) pro migrantky
Sedm statečných aneb příběhy cizinců dobrovolníků
Je jich sedm, pocházejí ze šesti států světa a žijí, pracují či studují v České republice. Všechny spojuje jedna věc, a sice dobrovolnictví. Společnost META, která od roku 2004 podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělávání, se rozhodla ukázat příběhy těchto sedmi, neobyčejných lidí, kteří prostřednictvím pěti neziskových organizací věnují svůj volný čas těm, kteří to potřebují. Více
PETICE: STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH
Každá 3. žena za svůj život zažije násilí, mezi zranitelné oběti násilí patří i ženy se zkušeností migrace. Pomozte nám to změnit. Podepište petici! Více
Debatovat o migraci na školách dává smysl, a to i díky našim hostkám a hostům s vlastní zkušeností migrace
Dnes není ojedinělé setkat se s názorem, že migrace jako téma do školy nepatří. Možná se není čemu divit. Ve společnosti, která se podle mnoha výzkumů řadí k nejvíce xenofobním v Evropě, to chce odvahu pustit se do diskuze o otázkách souvisejících s migrací či uprchlictvím. Jaké s tím mají zkušenosti naše kolegyně ze vzdělávací sekce SIMI? To se dočtete v shrnutí jejich dojmů ze série besed o migraci, které pravidelně pořádají na základních a středních školách v Praze. Více
Nerovnost žen na českém trhu práce přetrvává, týká se i migrantek
K rovnému postavení žen a mužů máme v ČR ještě daleko. Ženy u nás vydělávají v průměru o 21,8 % méně než muži, což je druhé nejhorší skóre v EU. Máme také jednu z největších nezaměstnaností žen s dětmi do šesti let věku, jednak pro nedostatek školek, ale také kvůli nedostatku zkrácených a flexibilních úvazků. Nižší mzdy a nerovné zapojení žen a mužů do neplacené práce v domácnosti a péče o děti se následně promítají do nižších penzí žen a větší ohrožení chudobou. Tyto nerovnosti se vesměs týkají i migrantek žijících v ČR, které navíc čelí celé řadě legislativních bariér či strukturální diskriminaci, jak jsme prezentovali na nedávné konferenci Jak na rovnost?, pořádané Úřadem vlády ČR. Více
Emoce v migraci: Co trápí migranty v ČR a co prožívají očima jejich terapeuta
František Cihlář je terapeut. Této práci se věnuje již 15 let, z toho v posledních 6 letech se v praxi setkává převážně s migranty ze všech končin světa. Kromě své soukromé praxe působí jako psychosociální poradce v naší organizaci SIMI. Na nedávném setkání o duševním zdraví v migraci se s námi podělil o svoje zkušenosti z práce s těmito klienty, o jejich situaci v ČR a o tom, co je v nitru trápí. Více
Grand Designérkou roku 2017 je šperkařka z Běloruska
Nedávný dvanáctý ročník cen Czech Grand Design zcela ovládla šperkařka Nastassia Aleinikava, která byla zvolena Grand Designérkou roku. Nastassia pochází z Běloruska, ale už dlouhodobě žije a tvoří v Praze. Její práce poutá pozornost porotců designových soutěží, ale i zákazníků, kteří se chtějí zdobit šperky, jež v sobě nesou nějaký význam nebo příběh. Vedle šperků se věnuje také výrobě kvalitních plastových brýlí, ve kterých svého učitele nebo zubařku nejspíš nepotkáte. Více
Anna Grušová o ženách v boji za práva utlačovaných před 25 lety a dnes
Co vede některé lidi k tomu, aby se zabývali společenskými otázkami s převážně humanitární tématikou? Jsou citlivější k utrpení jiných, nebo v sobě nalézají schopnost ovlivňovat prostředí kolem sebe, aby také aktivně pomáhalo jiným? V devadesátých letech minulého století vznikaly u nás nevládní organizace zabývající se migrací. Bylo příznačné, že v jejich řadách působil od samého začátku velký počet žen. Výraznou roli mezi nimi hrála Anna Grušová, jedna ze zakladatelek Poradny pro uprchlíky, dnešního SIMI. Více
Tancem proti násilí: Na Valentýna půjde SIMI vyjádřit solidaritu obětem násilí na ženách
Slavíte-li Valentýna či nikoliv, přijďte s námi otevřít své srdce na náměstí Václava Havla (piazzetta Národního divadla) a vyjádřit solidaritu obětem násilí na ženách! Ve středu 14. 2. 2018 od 12 hod zde proběhne akce Tancem proti násilí. Více
Vika z Ruska: Díky za příležitost sebevyjádřit se a uvědomit si vlastní předsudky
Jmenuji se Viktoria, pocházím z Petrohradu a již nějakou dobu žiji v Praze. Tímto příspěvkem bych se chtěla s vámi podělit o svoje pocity ohledně porozumění místních lidí vůči nám, příchozím. Více
