Archiv článků

Za neobvyklými kořeny Juanity, zakladatelky bistra Jávanka

Juanita, Indonéska narozená v Praze, se snaží stavět mosty mezi lidmi. V pražských Vršovicích provozuje indonéskou restauraci, kde vaří recepty své maminky. A pracují tam vedle sebe muslimové, křesťané, Češi i cizinci. Často to není vůbec lehké, mnohdy se mezi sebou lidé horkotěžko domluví. Ale protože vědí, že musí spolupracovat, tak se vždycky domluví a vyjdou si vstříc. A to je podle Juanity ta nejlepší integrace.  Více

Duševní zdraví, práce, migrace a co vy?

10. října si připomínáme mezinárodní den duševního zdraví a jelikož se v SIMI již dlouhodobě zabýváme duševním zdraví migrantů a migrantek, sdílíme manuál Evropské sítě proti rasismu (ENAR) týkajícího se tématu duševního zdraví na pracoviště v souvislosti s migrací – respektive negativních jevů, které sebou migrace přináší, a to rasismu a nerovnosti.

Obecně je problematika duševního zdraví a migrace v českém kontextu značně opomíjena a nerozvinutá. Souvisí to jednak s celkovým vývojem v oblasti péče o duševní zdraví v ČR i vůči vlastním občanům, jednak s omezeným přístupem migrantek a migrantů ke zdravotnímu pojištění v ČR, ale i s řadou dalších bariér, zejm. jazykovou a kulturní nebo také s nedostatečnou informovaností na všech stranách. Na tuto problematiku se snažíme poukázat i projektem Migrantky mezi ženami. Více

Ženy, chudoba a migrace

Globální změna klimatu nejsou jen tající ledovce a stoupající hladiny oceánů. Lidstvo je součástí komplexního ekosystému a jeho změny dopadají především na nejchudší obyvatelstvo, které celosvětově tvoří ze 70 % ženy. V důsledku jsou ženy třikrát častěji oběťmi živelných pohrom, jsou více ohroženy nedostatkem vody a jídla a dalšími bezpečnostními riziky spojenými s migrací. Již dnes tak ženy tvoří 80 % klimatických uprchlíků. Přesto, že na ně klimatické změny dopadají hůře, jsou ale zřídka zahrnuty do vytváření politik udržitelnosti a ochrany životního prostředí.

O tom, jak dopadnou klimatické změny na Česko, se zvláštním přihlédnutím k genderovým aspektům, se debatovalo v Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR v rámci Noci vědců a vědkyň, která proběhla 27. září. Co debata přinesla? Více

Nechtěla jsem, aby se za mě děti styděly, říká chartistka Němcová

Dana Němcová se svým manželem usilovně podporovali hudebníky českého undergroundu. Když začal komunistický aparát kriminalizovat členy skupiny The Plastic People of the Universe a další undergroundové hudebníky a když s nimi v roce 1976 uspořádal soudní proces, byli to mezi jinými právě Němcovi, kdo pro zatčené organizoval podporu mezi významnými, protirežimně orientovanými osobnostmi české vědy a kultury. Z podpory PPU se poté fakticky zrodila Charta 77, kterou Dana a Jiří Němcovi jako jedni z iniciátorů podepsali mezi prvními. StB poté nedalo manželům Němcovým pokoj. Pří výsleších na StB Danu Němcovou vydírali narážkami, aby nezapomínala na své děti. Více

Příběhy silných žen v reportážích Goranky Oljača II

Zajímá vás jaké to je začít život v nové zemi, uplatnit se zde, věnovat se své profesi, či novému podnikání nebo se zapojit jako dobrovolnice? Příběhy zajímavých a silných žen migrantek zachytila ve svých reportážích pro pořad Českého rozhlasu My a oni Goranka Oljača. Seznámíte se v nich s příběhem lékařky Made Klači Ramadani Chamránové, doktorky Albeny Rangelové z Bulharska, podnikatelky Petry Pavićové a jejího příběhu o vzniku cateringového projektu Foodin i… Více

Pořádáme kulatý stůl na téma "Reprodukční zdraví migrantek v ČR".

Pro migrantky může být těhotenství v České republice nelehkou situací. Ve zdravotnickém systému jsou zranitelné nejen z důvodu jazykových bariér, ale zejména nepříznivě nastavených zdravotních/cizineckých politik. Reprodukční zdraví migrantek je tak obsáhlé téma, které je rámováno mnoha dílčími situacemi od plánování rodičovství nebo případného potratu přes těhotenství a předporodní péči až po porod a poporodní péči. Migrantky jsou v těchto situacích vystaveny obtížným volbám, které je mohou přivést na okraj pomyslné ekonomické, psychické a fyzické propasti. Je tedy nutné se tématu více věnovat a právě proto SIMI pořádá 8. října kulatý stůl na téma "Reprodukční zdraví migrantek v ČR". Více

Zpravodaj Ženy v migraci 2/2019

Přinášíme vám druhé číslo zpravodaje věnovaného problematice žen v migraci. Letos se v rámci projektu Migrantky mezi ženami věnujeme především tématům zdraví (včetně duševního a reprodukčního) a ochrana před násilím (zejména domácím).

Hlavními tématy v tomto čísle jsou:

• Duševní a reprodukční zdraví v migraci.
• Příběhy žen migrantek a jejich integrace.
• Novinky od našich zahraničních partnerů.
• Novinky v rámci aktivit SIMI.

Hezky česky s paní Na

Fakt, že neumíme vietnamský jazyk, většinou bereme jako normální. To zároveň znamená, že neumíme moc dobře vyslovovat  ani vietnamská jména. A bereme to také jako normální. Otázka je, jak bychom se cítili, kdyby nám někdo neustále komolil jméno. Citlivost a také slušnost se, jak známo, nenosí jen ve střední Evropě nebo u nás pod Řípem, takže lze předpokládat, že Vietnamci  a Vietnamky to s naší „vietnamštinou“ nemají jednoduché. Přesto si nepamatuji, aby si někdo z nich na to někdy postěžoval. Paní Nga Tran Thi  není v tomto ohledu výjimkou. Naopak. Trpělivě mi vysvětlila, že se její jméno Nga vyslovuje krátce – Na. Příjmení je Čan Ti (Tran Thi), ale v běžné komunikaci stačí říci jen paní Na. Tato krátká varianta se, jak  se dozvídám, podle vietnamské tradice považuje za docela slušné oslovení. No, a tím pádem se s paní Na už můžeme začít bavit o začátku jejího pobytu v České republice. Jaký vítr ji přivál na české území a kdy to bylo? Přečtěte si více v rozhovoru, který připravila Goranka Oljača. Více

Rozhovor s Aldanou o duševním zdraví i integraci migrantek

Aldana Vlasáková pochází z Jakutska a kromě jakutštiny ovládá aktivně ještě čtyři jazyky. Vystudovala mongolštinu v Petrohradě, titul magistry získala na Karlově univerzitě v Praze, kde žije už pátým rokem. Při své práci se setkala s diskriminací i chladným chováním vůči ní i jejím klientkám jenom proto, že člověk vypadá trochu jinak. S předsudky se tak migrantky setkávají v restauraci, práci, ale i u doktora. Více