Archiv článků

Celkem: 307 | ..26 27 28 29 30 31 32 33 34..

Proč by se měl chystaný zákon o sociálním bydlení vztahovat i na zranitelné migrantky

Článek se věnuje významné části strukturální dimenze sociální integrace a pokouší se pojmenovat, s jakým úskalím se příchozí osoby, zde zejména ženy, potýkají při řešení bytové situace a zároveň identifikovat, do jaké míry mohou mít podmínky v oblasti bydlení vliv na faktické postavení těchto žen a na úspěšnost integrace jako takové. Mimo jiné poukazuje i na dokumenty strategické povahy, které by se tématu měly či mohly věnovat, a v tomto ohledu apeluje na přijetí zákona o sociálním bydlení. Zároveň je v textu nastíněno, že zdánlivě nesouvisející faktory mohou ve svém důsledku vést k podpoře genderově podmíněného násilí. Více

HLAŠTE nám rasistické útoky na migrantky a migranty!

Pomožte nám monitorovat případy násilí z nenávisti, které jsou namířeny proti migrantkám a migrantům. Síť ENAR vytvořila on-line mapu násilí proti migrantům. Jsou zde zobrazeny místa napříč EU, kde se odehrály trestné činy z nenávisti a rasistické násilí, zejména tedy incidenty zaměřené na migrantky a migranty. Máte-li informace o takových činech, které se letos staly v České republice, pošlete nám je prosím do SIMI na adresu valentova@refug.cz. Více

PŘÍBĚH: Zvjezdana Marković propojuje ČR a její rodnou Jugoslávii skrze kulturní mosty

S Českem je tak nějak spjata už odmalička. Nikdy by ale netušila, že se v Česku usadí natrvalo. Stejně jako tisíce dalších lidí z bývalé Jugoslávie, kteří museli kvůli válce opustit svoje domovy. Zvjezdana Marković se teď ale cítí doma v Praze. Na své náklady tu organizuje nejrůznější akce, které představují bosenskou kulturu. A často ji právě propojuje s tou českou. Před několika týdny se jí v Praze narodil vnuk. Více

Zapomenuté ženy: Islamofobie a muslimky v zemích EU

Kromě běžně známých forem nerovnosti pohlaví a genderově podmíněného násilí migrující ženy a dívky nezřídka čelí také násilí spjatému s etnickým, rasovým či náboženským podtextem. Letos řada evropských zemí zejména monitoruje smutný nárůst rasismu a islamofobie, přičemž oběťmi nenávistných útoků se nejčastěji stávají právě ženy. Nicméně nedůvěra v policii, nízké povědomí o právech či strach z reviktimizace (opětovného se octnutí v pozici oběti) často brání muslimským ženám případ bezpráví nahlásit příslušným orgánům. Boji proti všem formám islamofobie a rovnosti muslimských žen se věnoval především projekt Forgotten Women (Zapomenuté ženy), v němž Evropská síť proti rasismu (ENAR) spojila síly s feministickými organizacemi z osmi evropských zemí, aby společně přesvědčily členské státy EU, že je potřeba přijmout konkrétní národní strategie ohledně boje proti islamofobii a zlepšit provádění evropských předpisů v otázkách rovnosti. Více

PŘÍBĚH: Aktivní důchodkyně z Ruska Natálie Kolíková

Natálii je přes 60 let. Do Čech přišla již v důchodovém věku. „Jsem důchodkyně, v Rusku jsem pracovala od 16 let, tak už asi dost. Přišla jsem za manželem, syn žije v Rusku. Syn ale nepracuje, má tři děti, tak si nemyslím, že je tam šťastný.“ Její manžel je již v důchodu, a protože je to Čech, rozhodli se důchod strávit v České republice. Manžel pracoval na plynovodu na Krymu, tam se také poznali. I když byl v Rusku jako doma, na důchod se chtěl vrátit do Čech. V Praze žijí již 6 let.  Více

Informační servis STP pro seniory pokračuje

Svaz tělesně postižených v České republice z. s. (STP) průběžně zveřejňuje na svých internetových stránkách informace pro seniory zaměřené na sociální oblast, kulturu, vzdělávání, zdraví a sport, aj. Díky tomuto informačnímu servisu mohou senioři získávat užitečné kontakty, nabídky a přehled v oblastech vztahujících se k jejich každodenním potřebám. Informace také rozesíláme e-mailem, aby k nim zájemci měli snadnější přístup. Více

Černý protest (nejen) v Polsku

Byť to tak na první pohled nevypadá, důvodem k migraci žen se však někdy může stát i nepříznivá národní legislativa, která zásadním způsobem omezuje jejich lidská práva. Tuto hrozbu obsahoval i nedávný případ návrhu zákona polského parlamentu, který měl zpřísnit už tak velmi restriktivní zákon o umělém přerušení těhotenství, a to včetně zpřísnění trestnosti potratů jak u matky, tak i u osoby, která u zákroku asistovala včetně lékaře. Tento návrh zákona rozpoutal silnou reakci polských i zahraničních žensko-právních organizací, některé naše pracovnice jej také podpořily podpisem této petice. Více

PŘÍBĚH: Učitelka hudby z Ukrajiny Tamara Selebinky

„Učila jsem děti hrát na lidové nástroje: harmonika (knoflíková) a akordeon (klávesová harmonika). Také jsem byla dirigentka sboru a orchestru, to sem dělala na Ukrajině. Vedla jsem na velvyslanectví nedělní školu a tam sem sestavila ansábl, sbor. To se mi líbilo, nebyla to ale placená práce. Vedla jsem tam pěvecký sbor a byla sem zodpovědná za chod té nedělní školy. Byla to církevní škola, takže probíhala v sobotu a v neděli a záhy se to tomu velvyslanectví přestalo líbit, protože 15-16 leté děti dělaly hluk a oni chtěli odpočívat, protože to bylo v domě, kde ostatní lidé bydleli. Tak nám řekli, abychom si hledali místo jinde, jenže to už bylo potřeba platit nájem. No, a rodiče si jej nemohli dovolit kvůli ekonomické krizi, a tak se nám ta nedělní škola rozpadla. Teď toho lituju, že ta nedělní škola nepokračovala. Mohla jsem ten sbor rozvíjet a bylo by to čím dál lepší, protože pěvecký sbor potřebuje hlavně praxi. Mohli jsme ukázat tu naší kulturu naší menšiny, či vlastně menšin, protože sbor navštěvovali Rusové, Arméni a další.“ Více

Zpravodaj SIMI - Gender v migraci I

Přinášíme vám první číslo zpravodaje věnovaného problematice dosud relativně neznámé či nepříliš řešené, která ovšem i v souvislosti s aktuálním děním ve světě nabývá na rozměrech i důležitosti – genderu v migraci. Pod tímto pojmem si lze jednoduše představit ženy v migraci či otázky rovnosti žen a mužů v souvislosti s migrací – ať již mezi sebou navzájem či také ve vztahu ke společnosti hostitelské země. Více

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.