Archiv článků

Dvojjazyční asistenti pedagoga - příběh paní Kunduz

Paní Kunduz Slaninková je původem z Kyrgystánu. Za celý svůj dosavadní život vystřídala desítky zaměstnání. Zaměstnání, ve kterých se vždycky koukala na hodinky a odpočítávala sekundy a minuty do pauzy na oběd nebo do konce její pracovní doby. Snila o Bratislavě a o Praze. O uličkách, hradbách a mostech... O 17 let později paní Kunduz vypráví svůj příběh, jakým způsobem se vlastně dostala do České republiky, jaká důležitá rozhodnutí musela udělat a jak se jí v Praze teď daří. Velkou roli sehrála i organizace Meta, o. p. s. Více

Tamara Moyzes – Bývalá mírová aktivistka přibližuje izraelsko-palestinské vztahy skrze umění

Narodila se v Bratislavě, žije v Praze a cítí se být kosmopolitou. Izraelská kapitola jejího života je zajímavá proto, že se stala mírovou aktivistkou pro Palestinu. Dnes o sobě Tamara Moyzes mluví jako o aktivistce ve výslužbě a pořádá různé výstavy. Před několika lety byla třeba kurátorkou výstavy v Centru současného umění DOX s názvem Middle East Europe, na které prezentovala díla evropských umělců reagující na blízkovýchodní konflikt v přímé konfrontaci s pracemi jejich palestinských a izraelských kolegů. Dosáhnout tohoto propojení ovšem nebylo jednoduché, jak se ukázalo v rozhovoru s redaktorkou ČRo Gorankou Oljaća. Více

Problematika důchodů pro azylanty, příběh Lidy Simonian z Arménie

Přetrvávajícím problémem stárnoucích azylantů v ČR je řešení otázky jejich hmotného zabezpečení, zejména přiznání starobního důchodu. V následujícím rozhovoru s arménskou azylantkou Lidy Simonian nabízíme stručný vhled do problematiky jak z hlediska žadatele, tak z pohledu odpovědných zástupců státu. Pro vážné zájemce o komplexnější informace na danou problematiku uvádíme v článku citace z příslušného zákona a webové odkazy. Více

Dvojjazyční asistenti pedagoga - příběh paní Svitlany

Paní Svitlana Popovič pochází z Ukrajiny. Ve své rodné zemi strávila 25 let. Vystudovala tam vysokou školu a získala diplom z oblasti agrobiologie. Stejně jako většina lidí po škole i ona chtěla vyzkoušet něco nového. Proto odjela se svým přítelem do České republiky. Ale protože nic není tak lehké, jak se zdá, vzhledem k jazykové bariéře najednou musela vykonávat úplně jinou práci, než za kterou sem přijela. Jelikož však na jejím pracovišti byli převažně Češi, paní Svitlana si rychle osvojila základní fráze pro běžnou komunikaci. Právě díky každodennímu styku s ostatními zaměstnanci si svoji znalost českého jazyka osvojovala více a více. Po nějakém čase paní Svitlana odešla na mateřskou dovolenou se svojí dcerkou. Jednoho dne k ní přišla na návštěvu kamarádka, která čerstvě absolvovala kurz pro asistenty pedagoga. Zmínila se o organizaci META, o. p. s. a o jejich činnosti. A tím okamžikem pro paní Svitlanu začal úplně nový život.  Více

PŘÍBĚH: Dana Němcová vzpomíná na bosenské uprchlice

Historicky první uprhlíci, o které se Dana Němcová, disidentka a mluvčí Charty 77, jedna ze zakladatelek nevládních organizací zabývajících se migrací a bývalá psycholožka Poradny pro uprchlíky, postarala, pocházeli ze Sarajeva. Byly to dvě rodiny i s dětmi, a protože začátkem devadesátých let československý stát ještě nebyl připravený, aby mohl uprchlíky z válečného území někde ubytovat, rodiny skončily u Dany doma.  Více

VÝSTAVA: Když jehla vyšívá srdcem

V prostorách občanského sdružení Lastavica v pražské Opletalově ulici číslo 16 se nedávno konala výstava, která znovu propojila některé osobnosti z projektu SIMI „Ženy na vedlejší koleji (?)“. Především se jedná o Gordanu Momičovou a Zvjezdanu Marković, protagonistky úspěšného stejnojmenného filmového dokumentu, který natočila režisérka Theodora Remundová. Pravdou ale je, že ani jedna z nich se necítí být ve společnosti na vedlejší koleji a dělá všechno proto, aby to svými počiny potvrdila. Více

Když utíkáte je pro vás spása dojít cíle

Vesna Peulić je jednou z žen, které odešly během jugoslávské války z oblasti Bosny a Hercegoviny. Ozbrojený konflikt mezi Srby, Chorvaty a Albánci trval řadu let. Na jeho počátku stály neschody mezi jednotlivými národy, vypjatý nacionalismus a špatná finanční situace celé Jugoslávie. Na konci se pak nacházela rozpadlá země, především zničená území, lidé bez domova a na sto tisíc mrtvých.  Více

Žadatelé, strpitelé a další příchozí: sociální práce s lidmi hledajícími ochranu v České republice

SIMI za 25 let existence prošlo již několik uprchlických vln, ostatně příchozí z válkou zmítané bývalé Jugoslávie dali impulz k zahájení činnosti organizace v roce 1992. Současná celoevropská uprchlická vlna je oproti těm předchozím výjimečná svým rozsahem, ale také podobami mediální, politické a veřejné reflexe. Přestože do Česka neproudí žádné rekordní množství uprchlíků, téma u nás budí silně polarizované vášně. Pro pracovníka SIMI se bohužel stalo realitou, že nehájí pouze zájmy klientů, ale též sebe před nenávistnými útoky veřejnosti. Na druhou stranu je to právě veřejná solidarita, která usnadňuje řadě našich klientů zvládání obtížných začátků v České Republice. Více

Po 25 letech vzpomínáme na válečné obléhání bosenského Sarajeva

Letos 5. dubna uběhlo již 25 let ode dne, kdy padly první oběti při obléhání bosenského hlavního města Sarajeva bosensko-srbskými silami, které nakonec trvalo celých 1425 dní. Více než 10 000 obyvatel zemřelo v důsledku ostřelování nebo jiných hrůz blokády, vůbec nejdelšího obléhání nějakého hlavního města v historii moderního válčení.

Nejen na obléhání Sarajeva, ale vše kolem války i útěky před ní, dodnes bolestně vzpomínají snad všichni, co si to zažili. My zde přinášíme výpovědi žen, které v 90. letech našly svůj druhý domov v České republice a dosud zde žijí. SIMI ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze s nimi nedávno provedlo výzkum, ve kterém jsme sledovali vliv uprchlické minulosti na osobní životní trajektorie těchto žen, zejména pokud jsou ve vyšším věku a v důchodu. Více