Archiv článků

Celkem: 98 | ..3 4 5 6 7 8 9 10 11

PŘÍBĚH: Zvjezdana Marković propojuje ČR a její rodnou Jugoslávii skrze kulturní mosty

S Českem je tak nějak spjata už odmalička. Nikdy by ale netušila, že se v Česku usadí natrvalo. Stejně jako tisíce dalších lidí z bývalé Jugoslávie, kteří museli kvůli válce opustit svoje domovy. Zvjezdana Marković se teď ale cítí doma v Praze. Na své náklady tu organizuje nejrůznější akce, které představují bosenskou kulturu. A často ji právě propojuje s tou českou. Před několika týdny se jí v Praze narodil vnuk. Více

Zapomenuté ženy: Islamofobie a muslimky v zemích EU

Kromě běžně známých forem nerovnosti pohlaví a genderově podmíněného násilí migrující ženy a dívky nezřídka čelí také násilí spjatému s etnickým, rasovým či náboženským podtextem. Letos řada evropských zemí zejména monitoruje smutný nárůst rasismu a islamofobie, přičemž oběťmi nenávistných útoků se nejčastěji stávají právě ženy. Nicméně nedůvěra v policii, nízké povědomí o právech či strach z reviktimizace (opětovného se octnutí v pozici oběti) často brání muslimským ženám případ bezpráví nahlásit příslušným orgánům. Boji proti všem formám islamofobie a rovnosti muslimských žen se věnoval především projekt Forgotten Women (Zapomenuté ženy), v němž Evropská síť proti rasismu (ENAR) spojila síly s feministickými organizacemi z osmi evropských zemí, aby společně přesvědčily členské státy EU, že je potřeba přijmout konkrétní národní strategie ohledně boje proti islamofobii a zlepšit provádění evropských předpisů v otázkách rovnosti. Více

PŘÍBĚH: Aktivní důchodkyně z Ruska Natálie Kolíková

Natálii je přes 60 let. Do Čech přišla již v důchodovém věku. „Jsem důchodkyně, v Rusku jsem pracovala od 16 let, tak už asi dost. Přišla jsem za manželem, syn žije v Rusku. Syn ale nepracuje, má tři děti, tak si nemyslím, že je tam šťastný.“ Její manžel je již v důchodu, a protože je to Čech, rozhodli se důchod strávit v České republice. Manžel pracoval na plynovodu na Krymu, tam se také poznali. I když byl v Rusku jako doma, na důchod se chtěl vrátit do Čech. V Praze žijí již 6 let.  Více

Informační servis STP pro seniory pokračuje

Svaz tělesně postižených v České republice z. s. (STP) průběžně zveřejňuje na svých internetových stránkách informace pro seniory zaměřené na sociální oblast, kulturu, vzdělávání, zdraví a sport, aj. Díky tomuto informačnímu servisu mohou senioři získávat užitečné kontakty, nabídky a přehled v oblastech vztahujících se k jejich každodenním potřebám. Informace také rozesíláme e-mailem, aby k nim zájemci měli snadnější přístup. Více

Černý protest (nejen) v Polsku

Byť to tak na první pohled nevypadá, důvodem k migraci žen se však někdy může stát i nepříznivá národní legislativa, která zásadním způsobem omezuje jejich lidská práva. Tuto hrozbu obsahoval i nedávný případ návrhu zákona polského parlamentu, který měl zpřísnit už tak velmi restriktivní zákon o umělém přerušení těhotenství, a to včetně zpřísnění trestnosti potratů jak u matky, tak i u osoby, která u zákroku asistovala včetně lékaře. Tento návrh zákona rozpoutal silnou reakci polských i zahraničních žensko-právních organizací, některé naše pracovnice jej také podpořily podpisem této petice. Více

PŘÍBĚH: Učitelka hudby z Ukrajiny Tamara Selebinky

„Učila jsem děti hrát na lidové nástroje: harmonika (knoflíková) a akordeon (klávesová harmonika). Také jsem byla dirigentka sboru a orchestru, to sem dělala na Ukrajině. Vedla jsem na velvyslanectví nedělní školu a tam sem sestavila ansábl, sbor. To se mi líbilo, nebyla to ale placená práce. Vedla jsem tam pěvecký sbor a byla sem zodpovědná za chod té nedělní školy. Byla to církevní škola, takže probíhala v sobotu a v neděli a záhy se to tomu velvyslanectví přestalo líbit, protože 15-16 leté děti dělaly hluk a oni chtěli odpočívat, protože to bylo v domě, kde ostatní lidé bydleli. Tak nám řekli, abychom si hledali místo jinde, jenže to už bylo potřeba platit nájem. No, a rodiče si jej nemohli dovolit kvůli ekonomické krizi, a tak se nám ta nedělní škola rozpadla. Teď toho lituju, že ta nedělní škola nepokračovala. Mohla jsem ten sbor rozvíjet a bylo by to čím dál lepší, protože pěvecký sbor potřebuje hlavně praxi. Mohli jsme ukázat tu naší kulturu naší menšiny, či vlastně menšin, protože sbor navštěvovali Rusové, Arméni a další.“ Více

Zpravodaj SIMI - Gender v migraci I

Přinášíme vám první číslo zpravodaje věnovaného problematice dosud relativně neznámé či nepříliš řešené, která ovšem i v souvislosti s aktuálním děním ve světě nabývá na rozměrech i důležitosti – genderu v migraci. Pod tímto pojmem si lze jednoduše představit ženy v migraci či otázky rovnosti žen a mužů v souvislosti s migrací – ať již mezi sebou navzájem či také ve vztahu ke společnosti hostitelské země. Více

Zákaz burkini ve Francii: Jak to bylo?

Jistě jste zaznamenali v médiích, že během letošního léta byl zaveden některými francouzskými přímořskými městy (např. Nice, Cannes) zákaz nošení burkin jako oděvu, kterým jeho nositelky zjevně projevují svou náboženskou příslušnost. Francouzští primátoři tak reagovali na teroristický útok v Nice za účelem udržení pořádku, bezpečnosti a veřejného zdraví. Zde přinášíme stručné shrnutí, co zákaz burkin vyvolal v místní společnosti. Více

ŽENY OD VEDLE - Příběhy 4 statečných žen

Čtyři ženy, čtyři životní osudy, které ovlivnila válka. Krátké medilonky protagonistek z dokumentárního filmu ŽENY OD VEDLE zachycují příběhy paní Gordany, Kadry, Vesny a Zvjezdany a jejich vyprávění o tom, jak v 90. letech utekly z válkou rozvrácené Jugoslávie do České republiky. Stejně jako ve filmu se i zde můžete skrze osobní vzpomínky a vyprávění těchto žen seznámit s jejich životními příběhy, od útěku z Bosny a Hercegoviny, přes těžké hledání práce a boj o přežití v cizí zemi, po bilancování toho, jak nový život proměňoval jejich rodiny i sociální postavení. Na hlubší rovině, z perspektivy dvaceti let života v novém domově,  příběhy vypovídají také o tom, jaké zásadní, často nenávratné změny přináší uprchlictví. Více

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.