"Jsme Česko" a vy?

Projekt Multikulturního centra Praha a Hate Free „Jsme Česko“ je oslavou různorodých obyvatel České Republiky, který současně ukazuje, že česká společnost není tak homogenní. V projektu tak vystupují staří i mladí, lidé různého vyznání, sexuální orientace, menšin či lidé s migrantskou minulostí. Tato pestrá skupina v heslovitých větách popisuje svůj vztah k České republice. O „Jsme Česko“ se bavila Fatima Rahimi s Lukášem Houdkem z Hate Free. Více
TŘETÍ ČÍSLO ZPRAVODAJE ŽENY V MIGRACI JE NA SVĚTĚ!

Přinášíme vám třetí číslo Zpravodaje SIMI na téma Ženy v migraci. Představujeme v něm naše aktivity a akce z letošního podzimu, skrze které jsme usilovali o zvýšení osvěty ohledně postavení žen se zkušeností migrace v ČR a prosazování jejich práv. Letos se v rámci těchto aktivit zaměřujeme především na téma zdraví (včetně duševního a reprodukčního) a ochrana před násilím (zejména domácím). Více
Nataliia Mirzova z Ukrajiny: Interkulturní setkání o buddhismu

Od malička mě lákalo všechno tajemné a neznámé. Přitahovalo mne proto i téma náboženství, které jsem si spojovala s čímsi nepochopitelným až kouzelným. Kladla jsem si spoustu otázek, na něž jsem nenacházela odpovědi. Kdo jsem já? Proč jsem na tomto světě? Jaký je smysl mého života? Proč existuje tolik různých náboženství? Jaké náboženství je to správné? Chtěla jsem zjistit, zda mají různá náboženství něco společného. A byl to i můj zájem o meditaci a možnost podívat se na svět očima buddhismu, které mne přilákaly na Interkulturní setkání o náboženstvích světa. Více
Proč být dobrovolníkem? Protože pomáhat druhým je super!

Na otázku, co je to dobrovolnictví, už většina lidí odpověď zná. Podle nejpoužívanější definice je dobrovolníkem „ten, kdo se vědomě a svobodně rozhodne věnovat část svého času, energie a schopností ve prospěch druhých a tuto činnost vykonává bezplatně“. Pokud jste si už někdy položili otázku, co je dobrovolnictví, určitě jste se i ptali na to, proč lidé dobrovolničí – co z toho mají? Odpovědí je hned několik. Více
Ženy migrantky a domácí násilí

Dle praxí neziskových organizací jsou nejčastějšími obětmi domácího násilí ženy. Případů, kdy se staly navíc obětí ženy cizinky, je pravděpodobně mnohem více, než je skutečně hlášeno, a to z několika důvodů. Jedním z důvodů je jazyková bariéra, která někdy zcela znemožňuje kontakt cizinek s úřady, policií a dalšími institucemi. Dále je často pobyt ženy cizinky vázán na partnera, ať už občana EU, nebo cizince s trvalým pobytem, což v kombinaci s nízkým právním povědomím může lehce vést k závislosti či přímo vydírání. Více
Zažít město jinak podle Natalie z Ukrajiny

Natalia se se svým manželem přestěhovali do České republiky před třemi lety. Začátky pro ni byly těžké, především navázat kontakt s Čechy. Díky neziskovým organizacím a dobrým lidem, které na své cestě potkala, pomalu vykročila z ulity uzavřenosti a izolace a začala dobrovolničit v různých organizacích. Jednou z těchto organizací je i Sdružení pro integraci a migraci, kde Natalie pomáhá s přípravou akcí pro veřejnost. Když se dozvěděla o možnosti vyprávět svůj příběh na akci Zažít město jinak, zaujala ji možnost bez obav mluvit s lidmi a navzájem se s nimi poznat. Zda se její očekávání naplnila, to se dočtete v jejím příběhu, který pro nás Natalie sepsala. Více
Příběh o cestě jedné lásky z Ulánbátaru až do České Lípy

Ojunčimeg Presová pracuje v Centru na podporu integrace v Libereckém kraji jako tlumočnice mongolského jazyka. V České Lípě mimo jiné pomáhá v integraci Mongolů, kteří přicházejí do města za prací a to často s celou rodinou. Protože s nimi vyřizuje všelijaké záležitosti, v České Lípě jí její krajané neřeknou jinak, než teta Ojuna. V Česku žije již pěknou řádku let, původně však zde žít nechtěla. Dokonce se prý nechtěla ani učit český jazyk z důvodu, že ho nikdy nebude potřebovat. Více
Příběh Vietnamky MiMi a jejího módního butiku La femme

MiMi je původem z Vietnamu a do České republiky přišla, když jí bylo 14 let. Životem ji provází móda a oblékání, není tedy divu, že provozuje módní butik La femme MiMi. Je zároveň návrhářka, módní guru i šička. Kombinuje evropský a asijský styl, kdy střihy jsou evropské a výšivky asijské. Snaží se také šít bezezbytkově, ze zbylých látek tak tvoří různé koláže nebo obrazy. A jak se k módě dostala? Více
Ženy migrantky, které uspěly v gastronomii

Od nepaměti jsou ženy spojovány s péčí o domácnost a vařením jídla pro své rodiny. Málokdy už však ženy vidíme jako šéfkuchařky v našich oblíbených restauracích.
Poslední dobou však pomalu dochází k posunu v této oblasti. Ženy začínají své kulinářské dovednosti ukazovat i mimo své domovy a využívají své podnikatelské a průkopnické dovednosti k tomu, aby našly své místo na trhu v gastronomickém byznysu.
Rozhodli jsme se vám představit šest příběhů žen migrantek, které své místo na trhu kulinářských specialit našly! Více