SIMI Bez vrásek

PŘÍBĚH: Zručná paní Gordana se práce nikdy nebála, zůstává aktivní i v důchodu

Paní Gordana Momićová pochází z Jugoslávie, ale v České republice žije už 23 let a jejím zdějším domovem se stal Liberec. K odchodu do České republiky ji přimělo zásadní dilema, kdy se její syn po vypuknutí konfliktů v Jugoslávii musel rozhodovat, zda bude bojovat za Chorvaty nebo za Srby, přičmež na obou stranách měl rodinu. Do Liberce se přestěhovali poté, co si tam syn našel práci sanitáře v nemocnici. Gordana také začala shánět práci, ale bez znalosti jazyka to bylo těžké, tak začala jako uklízečka. Oba se museli hodně ohánět – syn pracoval i o svátcích, ona měla dvě práce. Přesto teď Gordana dostává celkem důchod 7000 Kč z ČR i z Bosny. Čas v důchodu si dnes krátí v Centrálním klubu seniorů Komunitního střediska Kontakt Liberec. Více

PŘÍBĚH: Mexická dokumentaristka Mónica Marquéz

Mónica Marquez přijela do Česka původně za láskou a studiem. Dnes působí v neziskových organizacích pracujících s cizinci jako interkulturní pracovnice, tj. asistuje a tlumočí cizincům při jednáních s úřady. V rozhovoru s redaktorkou Českého rozhlasu Gorankou Oljaća vzpomíná na to, jak se učila mluvit česky s nynější tchýní, jak ji Češi považují za Indiánku či také řeší svůj vnitřní boj, že ona sama se tady cítí být doma, ale společnost ji pořád bere jinak. „Zamilovala jsem se. Mám českého manžela už 8 let. Nejdřív jsem přijela sem studovat, protože jsem byla zamilovaná a už po roce jsme se vzali. No a pořád jsem tady.“ Více

Zpravodaj SIMI - Gender v migraci II

Přinášíme vám druhé číslo zpravodaje věnovaného problematice dosud málo řešené – genderu v migraci. Pod tímto pojmem si lze jednoduše představit ženy v migraci či otázky rovnosti žen a mužů v souvislosti s migrací.

Hlavními tématy v tomto čísle jsou:

  • Z činnosti SIMI k genderu v migraci
  • Z aktuálního dění v Evropě
  • Mezinárodní den boje proti násilí na ženách

SIMI je členem Evropské sítě žen migrantek

V roce 2015 se SIMI stalo stálým členem Evropské sítě žen migrantek (European Network of Migrant Women - ENoMW), což je největší zastřešující organizace vEU, které sdružuje ženské nevládní organizace, vedené migrantkami či pracující stouto skupinou žen. Cílem sítě je prosazovat práva migrantek a upozorňovat na problémy, potřeby a zájmy těchto žen napříč EU. Více

Jak vstanout na podporu oběti islamofobie či rasistického útoku

Migrující ženy a dívky také nezřídka čelí násilí spjatému s etnickým, rasovým či náboženským podtextem, nebo se stávají oběťmi obchodování s lidmi. Letos řada evropských zemí zejména monitoruje smutný nárůst rasismu a islamofobie, přičemž oběťmi nenávistných útoků se nejčastěji stávají právě ženy. Nemůžete-li násilí z nenávisti vůči ženám (ale nejen jim) vystát, ale nevíte, jak se zachovat? Podívejte se například na tento návod Jak vstanout na podporu oběti islamofobie či rasistického útoku.

Ratifikace Istanbulské úmluvy: zásadní příležitost k ukončení násilí na ženách a dívkách

Dne 25. listopadu si každoročně připomínáme Mezinárodní den proti násilí na ženách. Tento den má z pohledu migrantek velký význam. Ženy totiž v současnosti tvoří přibližně polovinu veškeré migrantské populace v Evropě, přičemž s násilím se setkávají na denním pořádku, a to i v podobách a situacích, kdy se nacházejí v obzvláště zranitelném postavení. Jsou vystaveny násilí, mnohdy ze strany mužů, například během jejich cesty do Evropy, kde hledají bezpečné přostředí, v průběhu přijímací procedury v azylovém řízení či také později v uprchlických zařízeních. Více

PŘÍBĚH: Sagar Rakin a její rodina z Afghánistánu založili v Praze vlastní restauraci

Sagar se narodila v Afghánistánu, městě Kábulu. Otec tam byl profesorem na univerzitě, maminka učitelkou v mateřské školce. Sagar měla skoro 4 roky, když rodina odjela kvůli válce z Afghánistánu. I když říká, že dětství měla díky svým rodičům krásné, tak souhlasí s tvrzením, že válka člověka poznamená na celý život, a dokonce i celé další generace. Podle ní by války neměly existovat, nicméně dodává: „Když už ta válka je a člověk ji nějakým způsobem přežije, tak po určité době, po těch traumatech, pokud je dobře zpracuje, tak je to pro něj vlastně obohacení, jak duchovní, tak lidské.“ Více

Proč by se měl chystaný zákon o sociálním bydlení vztahovat i na zranitelné migrantky

Článek se věnuje významné části strukturální dimenze sociální integrace a pokouší se pojmenovat, s jakým úskalím se příchozí osoby, zde zejména ženy, potýkají při řešení bytové situace a zároveň identifikovat, do jaké míry mohou mít podmínky v oblasti bydlení vliv na faktické postavení těchto žen a na úspěšnost integrace jako takové. Mimo jiné poukazuje i na dokumenty strategické povahy, které by se tématu měly či mohly věnovat, a v tomto ohledu apeluje na přijetí zákona o sociálním bydlení. Zároveň je v textu nastíněno, že zdánlivě nesouvisející faktory mohou ve svém důsledku vést k podpoře genderově podmíněného násilí. Více

HLAŠTE nám rasistické útoky na migrantky a migranty!

Pomožte nám monitorovat případy násilí z nenávisti, které jsou namířeny proti migrantkám a migrantům. Síť ENAR vytvořila on-line mapu násilí proti migrantům. Jsou zde zobrazeny místa napříč EU, kde se odehrály trestné činy z nenávisti a rasistické násilí, zejména tedy incidenty zaměřené na migrantky a migranty. Máte-li informace o takových činech, které se letos staly v České republice, pošlete nám je prosím do SIMI na adresu valentova@refug.cz. Více

O blogu

Vítáme vás na novém blogu, který SIMI oficiálně otevřelo, ale který bezstarostně nepřežije bez vaší spolupráce – komentářů, osobních zkušeností, informací, novinek, návrhů. V podstatě to je opravdu vážný prostor pro vaše veselé nebo i smutné myšlenky o stárnutí migrantek a o všem, co s tím v životě souvisí. Více

Norway grants, OSF Prague, SIMI

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Prostřednictvím Norských fondů přispívá Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů a posílení vzájemné spolupráce v Evropě. Podporuje především ochranu životního prostředí, výzkum a stipendia, rozvoj občanské společnosti, péči o zdraví, děti, rovnost žen a mužů či zkvalitnění justice. Program Dejme (že)nám šanci podporuje rovné příležitosti žen a mužů v pracovním i osobním životě a prevenci a pomoc obětem domácího násilí v České republice. Spravuje ho Nadace Open Society Fund Praha, která od roku 1992 rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. Projekt realizuje Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS UK a Universitou Bergen.