Černý protest (nejen) v Polsku

12/10/16 | Článek

Byť to tak na první pohled nevypadá, důvodem k migraci žen se však někdy může stát i nepříznivá národní legislativa, která zásadním způsobem omezuje jejich lidská práva. Tuto hrozbu obsahoval i nedávný případ návrhu zákona polského parlamentu, který měl zpřísnit už tak velmi restriktivní zákon o umělém přerušení těhotenství, a to včetně zpřísnění trestnosti potratů jak u matky, tak i u osoby, která u zákroku asistovala včetně lékaře. Tento návrh zákona rozpoutal silnou reakci polských i zahraničních žensko-právních organizací, některé naše pracovnice jej také podpořily podpisem této petice.

Co je černý protest a proč proběhl?

Černé protesty se konaly po celém Polsku i v zahraničí o víkendu 1. a 2. října 2016 jako reakce na návrh zákona podaného 23. září Polským parlamentem, který měl zpřísnit už tak velmi restriktivní zákon o umělém přerušení těhotenství. Dosavadní právní úprava z roku 1993 umožňuje umělé přerušení těhotenství (potrat) pouze ve třech případech, a to pokud je vážně ohroženo zdraví či život ženy, závažně poškozen plod nebo pokud je těhotenství výsledkem trestného činu, znásilnění či incestu. Nová právní úprava by však měla umožnit přerušení těhotenství pouze v případě ohrožení života matky při porodu, ostatní důvody striktně vylučuje. Zároveň návrh zákona také zpřísňuje trestnost potratů, a to jak u matky, tak i u osoby, která u zákroku asistovala, přičemž takovou osobou může být i lékař. Zákonem by tak nebyla ohrožena pouze svoboda žen žijících v Polsku, ale i jejich zdraví.

Návrh zákona tak rozpoutal silnou reakci polských i zahraničních žensko-právních organizací. Nesouhlas vznesla především Evropská ženská lobby (EWL), která již v červnu poslala polské vládě dopis, ve kterém vyjádřila obavu z nárůstu nebezpečných a ilegálních potratů. Nicméně Polský parlament odmítl liberalizaci stávajícího právního předpisu o potratu a naopak podal návrh mnohem přísnější. Proti tomuto rozhodnutí a navrhované legislativě se první víkend v říjnu konaly tzv. „černé protesty a pochody“ nejenom po celém Polsku, ale i v zahraničí. Tisíce lidí oblečených v čerň vyjadřovalo tímto své rozhořčení nad polskou vládou. Nadcházejícího 3. října byly polské ženy vyzvány k národní stávce, zahrnující sabotování veškeré placené i neplacené práce, aby vyjádřily svůj nesouhlas s navrhovaným zákonem. Černé pondělí znamenalo pro polské ženy, že neposlaly své dcery do školy, nemyly nádobí či nešly do práce. Oblékly se do černé barvy, aby ukázaly svůj nesouhlas s polským parlamentem. V rámci solidarity stávkovaly ženy z celého světa, či sdílely na sociálních sítích své černobílé fotografie s popiskem #czarnyprotest nebo připojily svůj podpis k petici, čímž vyjádřily solidaritu polským ženám.

Dopady návrhu zákona o potratu

Evropská ženská lobby (EWL) ve svém prohlášení zmiňuje, že přijetím návrhu tohoto zákona by bylo silně ohroženo zdraví i svoboda žen žijících v Polsku. Zákon by totiž s sebou přinášel mnohá úskalí. Obzvláště, pokud by návrh zákona byl přijat s okamžitou platností. Nejvíce by se to dotklo znásilněných žen, které by se musely vyrovnat s nedávným traumatem a zároveň s tím, že si nechtěné dítě musejí ponechat. Také ženy, které by se dozvěděly, že plod se nenarodí živý, budou nuceny prožít celou dobu těhotenství. Zákon by se dotkl také zdravotnického personálu, kvůli zpřísnění trestnosti i u osob, které zákrok provádí. Především doktoři se budou bát dělat potřebné postupy pro zachránění plodu a potencionálně ohrožené pacientky budou odmítat. Podaný návrh také zpřísňuje trestnost matek, které by při zjištění umělého ukončení těhotenství měly být odvedeny k výslechu. Je zcela nehumánní, aby žena, která se roky snažila otěhotnět a teď o dítě přišla, byla vystavena dalšímu psychickému tlaku výslechu.

Iniciátorky českého prohlášení na podporu polských žen dále zmiňují, že zákon bude mít největší dopady na sociálně slabší ženy, které si potrat nebudou moci dovolit. Tíhu rozhodnutí také ponesou samoživitelky, zdravotně postižené osoby či osoby v těžkých životních situacích, protože polský systém právnické i ekonomické ochrany je nedostačující. Nehledě na to, že tento návrh zákona ženy staví do ponižujícího postavení.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.