blog (nejen) pro migrantky
Umění s akcentem na migraci
19/11/18 | Článek
Divadlo Archa pořádalo v listopadu osmý ročník mezinárodního festivalu dokumentárního divadla Akcent. Festival přinesl inspirativní náhled do nejrůznějších forem scénického umění, diskuse s tvůrci, dílny a další. Letos festival akcentoval na migraci během celodenní akce, pořádané v sobotu 3. listopadu ve spolupráci s řadou neziskových organizací. Její program zaznamenala redaktorka Goranka Oljaća v pořadu Českého rozhlasu My a oni.
Rozhlasový pořad zprostředkovává posluchačům atmosféru Jarmarku příběhů, který v odpolední části akce AKCENT NA MIGRACI nabídl sérii autentických setkání. Své příběhy vyprávěli lidé s osobní migrační zkušeností, nebo pracovníci z neziskových organizací, kteří s těmito lidmi pracují napříč Českou republikou.
S redaktorkou si povídala například Lamis Khalilová Bartůšková, regionální manažerku z Charity ČR. Lamis vzpomíná, že už deset let neviděla svojí rodinu ze Sýrie kvůli tamější válce. V rozhovoru také osvětluje důvody zranitelnosti žen v uprchlických táborech.
Zcela jiný je pak příběh spolku Viet Up, který se snaží zlepšovat soužití mezi vietnamskou diasporou a českou společností. Založili jej mladí Vientamci tzv. druhé generace, kteří v Čechách vyrostli a kulturně se vzdalují vlastním rodičům. Spolek proto nabízí příležitosti mladým Vietnamcům vzájemně hledat mezigenerační porozumění v jejich rodinách a také pořádá BanánFest pro setkávání mladých Vietnamců a jejich interakci s Čechy.
Otázkami typu "Patří k migraci umění?", nebo "jaký vliv mohou mít migranti na umění?" se během akce Akcent na migraci věnovala panelová diskuse, kde své odpovědi prezentoval také Ondřej Hrab, ředitel Divadla Archa. Jejich první představení s migranty se totiž odehrávalo před 14 lety přímo v uprchlickém táboře v Bělé-Jezové.
Do diskuse se zapojila také Tamara Moyzes, slovensko-izraelská umělkyně, kosmopolitka žijí a tvořící v Praze, která se svým politickým umění vžívá do pozice menšin. Tamara zavzpomínala i na svoje vlastní zkušenosti z české cizinecké policie, kdy byla prověřována opravdovost jejího vztahu s manželem.
Závěr dne zpestřila multietnická kapela All Star Refjúdží Band, na jejímž vzniku se podílelo právě Divadlo Archa.
Na akci nechybělo ani SIMI. Návštěvníkům jsme promítli video příběh Vesny pocházející z bývalé Jugoslávie, odkud ji válka vyhnala i s celou rodinou do České republiky (tehdejšího Československa). Zkušenost uprchlice a nejistoty v nové zemi těžce dolehly na duševní pohodu Vesny. Její příběh dokládá, že i ženy a muži v migraci chtějí najít štěstí, naplnění v životě, dobře vychovávat své děti a žít spokojeně. O jejich emocích se však moc nemluví a v Česku nacházejí pramálo možností pomoci, když je bolí duše. Pracovníci SIMI se v debatě podělili o svoje poznatky z výzkumů i praxe terapeutů a koučů.
Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami 2018 – Emoce a zdraví“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR, a to v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.
Komentáře
Zatím nikdo nekomentoval
