Polsko a potraty, černý týden nejenom pro polské ženy?

V Itálii například byl přístup k potratům komplikovaný vždy, jelikož mnoho doktorů je odmítalo provádět. Restrikce, které byly zavedeny během pandemie, je takřka znemožnily. Další evropské státy, jako Malta, neumožňují potraty vůbec. To znamená, že zákrok nemůže být proveden ani v případě, že je život ženy v ohrožení. To vysílá zcela zřetelnou zprávu. Nenarozený plod je důležitější než život dospělého člověka. 

Situace se však dále zhoršuje. V polovině října letošního roku podepsalo více jak třicet států Deklaraci Ženevské shody pro podporu zdraví žen a posílení rodiny. Mezi státy, které tuto deklaraci podepsali patří: USA, Saudská Arábie, orbánovské Maďarsko, Lukašenkovo Bělorusko a Polsko. Jedním z cílů deklarace je omezení práva na potrat. 

Aktuální dění v Polsku

Obzvlášť dramatické je aktuální dění v Polsku. Jak píše Česká ženská lobby, v Polsku již tak platil jeden z nejpřísnějších potratových zákonů, dle kterého potrat byl povolen pouze ve třech případech: je-li těhotenství důsledkem znásilnění nebo incestu; pokud je život těhotné ženy v ohrožení; nebo když je plod vážně poškozen. Poslední zmíněná možnost byla minulý týden zakázána rozhodnutím polského ústavního soudu ze dne 22. října 2020. Toto rozhodnutí ruší článek polské ústavy, který umožňoval umělé přerušení těhotenství v případech, kdy má plod nezvratné vrozené vady. Legální potrat je tak defakto znemožněn, jelikož interrupce v případě nezvratné vady tvořily 98% všech potratů. V Polsku mohou lékaři také odmítnout interrupci z důvodu své katolické víry, jelikož církev považuje potraty za “morální zlo”. 

Dalším důležitým faktorem je, že polská vláda již i dlouhodobě usiluje o zhoršení přístupu k antikoncepci a to se jí také bohužel daří. V evropském měřítku, je Polsko stát s nejhůře dostupnou antikoncepcí a ženám je tak znemožněn svobodný sexuální život. Polsko tak od roku 2017 na seznamu Evropa v datech výrazně pokleslo, protože zkomplikovalo přístup k pilulce “poté.” Polský prezident Andrzej Duda a premiér Jarosław Kaczyński chtěli potraty zpřísnit již v roce 2016, ale tehdy narazili na silnou vlnu protestů. Nyní využili koronavirové epidemie k prosazení svých konzervativních tendencí.

V zemi tak znovu vypukly obrovské demonstrace, které vyjadřovaly nesouhlas se zrušením článku ústavy. Aborcja bez granic (Interrupce bez hranic) během několika hodin vybralo několik tisíc eur na podporu žen, které budou muset cestovat mimo Polsko, aby mohly podstoupit interrupci. Polské feministické hnutí Strajk Kobiet (Ženská stávka) zmobilizovalo tisíce lidí. Tyto demonstrace však byly v několika případech napadeny krajní pravicí (např. ve městech Vratislav, Katovice, Čenstochová, Poznaň, Gdaňsk). Při protestech ve Varšavě byla situace tak vyostřená, že do demonstrujících najelo auto a jedna žena byla zraněna. I další organizace bojují proti zákazu potratů jsou Aborcyjny Dream Team, Aborcja Polska - Women Help Women. 

Dopady zákazu potratů na zdraví žen

Zákazy potratů často dopadají na nejzranitelnější osoby ve společnosti - nemocných, sociálně slabších, lidí bez domova, osob s migrační minulostí a žen s již tak komplikovaným přístupem k zdravotní péči. Na tato zjištění upozorňuje například Evropská síť migrantských žen ve svém nedávném prohlášení, vydaném k Mezinárodnímu dni bezpečných potratů, který připadá na 28. září. Právě v uprchlických podmínkách je prokázána vysoká míra sexuálního násilí a UNFPA (Fond populace OSN) odhaduje, že 25-50% úmrtí matek v uprchlických podmínkách jsou způsobeny komplikacemi během potratu v nebezpečných podmínkách.

Obdobně výše popsaná změna polské ústavy nepovede k zastavení potratů, ale k jejich vykonávání v ilegalitě, v podmínkách které ohrožují zdraví a život žen. Již teď ročně ve světě zemře na následky tajných a domácích potratů 47 000 žen a tato čísla se touto politikou mohou akorát ještě zvýšit. Krom toho dojde také ke vzrůstu potratové turistiky u těch žen, které si to mohou finančně dovolit. Již v současnosti podstoupí podle odhadů potrat v zahraničí až 150 tisíc polských žen ročně. 

Potratová turistika má svá úskalí

Nechat si udělat zákrok v cizím státě však může být pro mnohé ženy finančně nedostupné, ale obnáší i řadu dalších rizik. Proto několik organizací začalo vybírat peníze, aby mohly pomoci ženám, které potřebují potrat. V Česku například vznikla organizace Ciocia Czesia, která chce pomoct polským ženám jak psychicky, tak finančně, tak aby měly možnost na provedení zákroku. 

Jenomže ohledně potratů pro cizinky v ČR panují neshody mezi Ministerstvem zdravotnictví a Lékařskou komorou. Zatímco ministerstvo vydalo prohlášení, dle kterého interrupce musí být zpřístupněna i cizinkám z jiných států EU zdržujícím se v ČR jen přechodně, svaz lékařů toto vyvrací a ohánějí se vysokými pokutami či dokonce odnětím svobody až na 5 let. To však dle Ministerstva zdravotnictví neplatí pro občanky EU, jelikož mají právo na volný pohyb, proto doporučuje, aby čeští lékaři žadatelkám potraty umožnili.

Realita však vypadá tak, že cizinky často odmítají lékaři a lékařky přímo v nemocnicích a tak je těžké najít místo, které by interrupci provedlo. Lékaři se často odkazují na zcela zastaralý zákon z roku 1986, který v dnešní době postrádá relevanci. To potvrzuje i vyjádření Kanceláře ombudsmana pro zdraví, která tento přístup kritizovala.

Do podobných potíží se ženy-migrantky mohou dostat i na Slovensku, kde tamější vláda chce také prosadit zákaz potratů. V Německu je zase zákrok drahý (350 až 600 eur, u nás 5000 stojí Kč) a jelikož zde potraty také nejsou zcela legální, ženy musí v Německu ze zákona postoupit několik konzultačních sezení, u čehož cizinky může znevýhodnit jazyková bariéra. 

Co bude dál?

Bezpečný a svobodný sexuální život je základ lidské důstojnosti. Proto je zcela pochopitelná vlna protestů, která se po vyhlášení legislativy ve více jak šedesáti polských měst strhla, jeliž podle výzkumů je 60% Poláků proti zpřísnění potratové politiky. Síla protestů však překvapila dokonce i samotnou vládu a tak protesty vyvolávají naději, že by se situace mohla změnit. 

Pokud chcete celou situace sledovat, tak můžete sledovat na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu hashtagy #PiekloKobiet, #AborcjaBezGranic, #WyrokNaKobiety a #tojestwojna. Tam naleznete nejaktuálnější informace.

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami 2020“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR, a to v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku