Děti-cizinci a dopady Covid-19 na jejich vzdělávání

Ve snaze omezit šíření Covidu-19 vlády jednotlivých zemí rozhodly o uzavření škol, což ovlivnilo přibližně 95 % světové studentské populace a došlo tak k zatím největšímu narušení vzdělávání v historii. Domácí vzdělávání a online výuka začala tvořit problém nejen pro vzdělání dětí a jejich sociální život, ale také pro rodiče, kteří nejsou připraveni poskytnout svým dětem takovou pomoc, jakou od nich školy požadují. Očekává se, že měsíce bez fyzické přítomnosti ve škole ovlivní především děti ze znevýhodněného prostředí, včetně dětí migrantů.

U mnoha dětí z rodin migrantů došlo po uzavření vzdělávacích institucí ke zhoršení studijních výsledků, což může být ovlivněno nedostatečnou připraveností ze strany škol i rodičů. Dětem migrantů také mohou chybět vhodné zdroje pro realizaci online vzdělávání, jako jsou počítače či rychlé internetové připojení, které by umožnily hladký průběh výuky. Distanční studium zároveň často komplikuje i jazyková bariéra, která vede k potížím se sledováním online výuky a udržení pozornosti, vypracováváním domácích úkolů, stejně jako ke zhoršení orientace rodičů-migrantů ohledně informací poskytovaných školami a medii o výuce jejich dětí. Neznalost jazyka vede k nižší schopnosti interakce dětí migrantů se spolužáky a zapojení se do vzdělávacího procesu, což brání v rozvoji jejich sebeuvědomění a pocitu sounáležitosti. Pro děti s migrační zkušeností tedy škola není pouze institucí, kde se získávají znalosti, ale místem, které jim nabízí příležitost se socializovat. Uzavření škol a zahájení online výuky tak pozastavilo proces integrace, jelikož omezuje kompletní začlenění dětí migrantů mezi své spolužáky. Důležité je také upozornit na to, že děti v rámci distanční výuky potřebují větší pozornost od svých rodičů, kteří jim tuto pomoc často poskytují na úkor svému zaměstnání. To může klidně vést k opuštění jejich práce a tím pádem ovlivnění ekonomické situace celé rodiny.

Distanční výuku dětem z rodin migrantů neusnadňuje ani jejich osobní traumatizující zkušenosti s migrací a nedostatek zdrojů, které by těmto dětem umožnily kvalitnější vzdělávání a kompletně je zahrnuly do procesu výuky a integrace.

Pandemie má poměrně vážné sociální a emoční dopady na žáky a studenty, proto by školy měly vytvořit bezpečné a podpůrné prostředí, které by zmírnilo dopady pandemie na vzdělávací systém pro všechny studující, jejich rodiče i pedagogy. Studenti v rámci distanční výuky častěji dosahují horších studijních výsledků a nelze u nich pozorovat výrazný pokrok v učení, zároveň se mezi studenty viditelně prohlubují i sociální a ekonomické nerovnosti. Žáci jsou zranitelní nejen s ohledem na své psychické zdraví a nárůst domácího násilí, ale také v souvislosti s možným ztíženým přístupem k novým technologiím, který komplikuje zajištění kvalitní distanční výuky a hodnocení.

UNICEF nabízí několik základních návrhů řešení, která by mohla zajistit lepší podmínky vzdělání pro děti migrantů a jejich snadnější integraci ve školách hostitelských zemí, a to především v průběhu a po skončení pandemie. Patří mezi ně zjednodušení legislativy, vzdělávací programy pro pedagogy, jazyková podpora dětem migrantů. péče o duševní zdraví a jiné. Přečtěte si celou studii UNICEF o bariérách ve vzdělání během a po Covidu-19.

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR, a to v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

• Zpět na úvodní stránku