Foto

O psychickém násilí na ženách v členských státech EU

01/12/22 | Článek

Při příležitosti 16 akčních dnů proti násilí na ženách a kampaně Orange the World jsme se rozhodli publikovat článek o výzkumné zprávě Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z července 2022, která analyzuje příčiny i důsledky psychického násilí páchaného na ženách v členských státech EU a představuje možnosti jeho prevence. Zároveň shromažďuje důkazy o psychickém násilí v České republice a dalších evropských státech. Za jednu z nejzranitelnějších skupin, která této formě násilí podléhá, navíc výzkum označil právě skupinu žen-migrantek.

Když se řekne psychické násilí

Pojem násilí je široký a má mnoho podob. Ženy (v některých případech ovšem i děti a muži) mohou během svého života čelit např. fyzickému, sexuálnímu, ekonomickému nebo psychickému násilí. Právě psychické násilí a sním spojená donucovací kontrola a manipulace jsou často vyskytovanou formou násilí. Dle výzkumné zprávy jim čelí každá druhá žena v EU.

Zranitelné skupiny

Vůči psychickému násilí jsou více zranitelné konkrétní skupiny žen, jako jsou mladé ženy do 30 let, ženy se zdravotním postižením, ženy s jinou než heterosexuální orientací nebo migrantky a žadatelky o azyl. Právě ty ženy (až 54 %), které nejsou občankami země, ve které žijí, častěji uvádějí, že zažily psychické partnerské násilí oproti ženám, které nežijí mimo svoji rodnou zemi.

Specifickou skupinou žen-migrantek ohroženou psychickým násilím jsou migrantky bez pobytového statusu. Tyto ženy jsou často závislé na svém protějšku, který může zneužít závislosti oběti za účelem mocenské kontroly a svým postavením v rodině zvyšovat její zranitelnost vůči následnému vykořisťování, manipulaci, kontrole, nátlaku a dalším formám psychického násilí. 

Dle výsledků výzkumu většinu hlášených případů psychického násilí na ženách v intimních vztazích spáchal bývalý partner spíše než současný manžel nebo přítel. Nejčastěji se jednalo o urážky, ponižování, zastrašující chování a vyhrožování fyzickou újmou. Jako jeden z nejrizikovějších faktorů pro psychické násilí se tedy jeví rozchod či rozvod. Nahlášený počet případů psychického násilí však neodráží skutečný počet incidentů v každé věkové skupině z důvodu nedostatečného hlášení úřadům, jelikož povědomí o psychickém násilí, donucovací kontrole a manipulaci, jejich reflexe a prevence ve veřejném prostoru jsou stále na nízké úrovni.

Příčiny a důsledky

Přestože psychické násilí může mít pro oběť vážné důsledky v podobě sebepoškozování, zhoršení psychického zdraví, nepříznivého dopadu na děti obětí a v nejkrajnějším případě i sebevraždy, stále mu nejsou věnovány skoro žádné diskuse. Psychické násilí je do určité míry kriminalizované ve všech členských státech EU, které zavedly určité postupy k jeho prevenci, nicméně nedostatečné uznání této formy násilí v národních politikách, strategiích a akčních plánech, nedostatek financí na osvětu a celkově nízké povědomí o tomto tématu a jeho důležitosti brání v jeho explicitním projednávání a jeho komplexnímu řešení. Například v České republice a Itálii není psychické násilí explicitně zahrnuto v právní definici domácího násilí. Přestože tuto definici můžeme vykládat tak, aby pojímala všechny formy násilí, absence výslovného pojmu psychického násilí může způsobovat nejen neschopnost obětí tento čin rozpoznat a nahlásit, ale také zmatek mezi samotnými pracovníky v systému trestní justice. 

Situace během pandemie covidu-19

Výzkumná zpráva nereflektuje dopad pandemie na ženy v členských státech EU jako oběti psychického násilí, ale zmiňuje důkazy naznačující, že počet jeho obětí se během pandemie zvýšil, což dokazují například výpovědi některých linek pomoci. Dále víme, že v evropských zemích byla zavedena řada opatření na podporu a ochranu žen, které se staly obětí násilí ze strany intimních partnerů v souvislosti s uzamčením nebo jinými omezeními, včetně snahy o větší podporu azylových domů a jiných ochranných služeb. 

Doporučení

Ochrana obětí psychického násilí či prevence jako taková však přes některé snahy jednotlivých evropských států stále není dokonalá. EIGE tak uvádí výčet doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení povědomí o problematice psychického násilí, jeho prevenci a nalezení způsobů, jak lépe chránit jeho oběti. Navrhuje:

  • Zavázat se k řešení všech forem násilí páchaného na ženách, v nichž je psychické násilí a donucovací kontrola základním prvkem (např. v příslušných evropských směrnicích);
  • Řešit psychické násilí konkrétně, explicitně a komplexně tím, že sladíme jeho definici s Istanbulskou úmluvou;
  • Zavést specifická, cílená opatření k prevenci a reakci na psychické násilí a nátlakovou kontrolu v online prostoru;
  • Zvýšit povědomí o psychickém násilí a donucovací kontrole, porozumět jejich vážnosti, nebezpečí a kriminalizaci;
  • Zajistit, aby byly výše zmíněné postupy účinně a vhodně zacíleny tak, aby oslovily nejrizikovější skupiny a osoby se speciálními potřebami.

Celou výzkumnou zprávu v AJ si můžete přečíst zde>>

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.