Foto

Jak na genderově citlivou obnovu Ukrajiny?

30/06/23 | Článek

Ruská válka na Ukrajině pokračuje a nikdo netuší, kdy bude její konec. To, jak obnovit poničené ukrajinské oblasti a zajistit obyvatelům důstojné podmínky pro život, se ale musí řešit už teď. Jak by měla probíhat obnova Ukrajiny z feministického pohledu? A jaký význam má pro ukrajinské feministky mezinárodní spolupráce? Přečtěte si naše shrnutí rozhovoru Anny Lysiak s Galynou Kotliuk, ukrajinskou koordinátorkou programu Heinrich Böll Stiftung s názvem Genderová demokracie. 

Obnova bydlení a společenské infrastruktury 

Téměř 2,5 milionu lidí přišlo kvůli ruské válce na Ukrajině o střechu nad hlavou. Zasažené oblasti jsou v kritickém, dezolátním stavu. Primárně proto bude potřeba zajistit bydlení pro vnitřně vysídlené osoby i ukrajinské uprchlice a uprchlíky vracející se z exilu. Mezi nimi jsou matky s dětmi, LGBTQ+ osoby, lidé se zdravotním postižením či seniorky a senioři, na něž by se podle Galyny Kotliuk nemělo zapomenout. Řešením by mohl být právě genderově citlivý přístup při výstavbě nových budov a rekonstrukci poškozených domů. 

Klíčové bude také znovuvybudovat dostatečné množství sociálních zařízení pro výše zmíněné zranitelné skupiny – např. školky, školy, nemocnice, domovy pro seniory, centra pomoci pro oběti genderově podmíněného násilí a další. Zřízení této infrastruktury je nesmírně důležité, aby nenarůstalo pracovní vytížení žen i objem jejich vykonávané neplacené práce. Zároveň lidé potřebují inkluzivní a nediskriminující prostory, které jim prostřednictvím zdravotní, právní, sociální, psychosociální či další podpory pomohou s návratem do společnosti. 

Role ukrajinských žen a postavení LGBTQ+ osob po skončení války

Mnoho ukrajinských žen i LGBTQ+ osob je aktivních při obraně Ukrajiny nebo mezi dobrovolníky, kteří ukrajinské vojenské složky podporují. V ukrajinské armádě slouží přes 56 tisíc žen, což je jedno z nejvyšších čísel ve srovnání s členskými zeměmi NATO. Galyna Kotliuk doufá, že jejich úspěšné zapojení bude oceněno i v budoucnu, např. přítomností více žen v ukrajinské armádě nebo v rozhodovacích pozicích na vládní úrovni. Pro pozitivní proměnu role ukrajinských žen a postavení LGBTQ+ osob po skončení války je potřeba primárně zabránit návratu tradičního rozdělení genderových rolí a také pracovat na tom, aby se všem občanům Ukrajiny dostalo stejných práv a svobod bez ohledu na gender, sexuální orientaci, etnickou příslušnost nebo náboženské vyznání.

Ačkoliv válka přinesla obrovské množství utrpení, některým skupinám umožnila přístup do rozhodovacích pozic. Je zásadní při válečné obnově dopomoci tomu, aby se tradiční genderové rozdělení rolí nevrátilo jako bumerang. 

Mezinárodní spolupráce

Podle Galyny Kotliuk je pro Ukrajinu zásadní finanční, odborná a informační podpora. Upozorňuje totiž na to, že kromě potřebných financí pro rekonstrukci země Ukrajina uvítá například experty a expertky v konkrétních oblastech, ochotných se formou školení a seminářů podělit o osvědčené postupy při řešení různých problémů (např. návrat obětí genderově podmíněného násilí do běžného života). Zároveň by Ukrajina neměla zapomínat na pokračující dialog se zeměmi EU a vysvětlovat, proč je její podpora zásadní pro všechny zúčastněné. 

Úzká spolupráce by se měla rozvinout i mezi západními a ukrajinskými feministkami. Jedině tak může dojít k efektivní výměně znalostí a zkušeností, cenných při udržitelné a genderově citlivé obnově země. Společně by se mělo diskutovat, publikovat, pořádat více workshopů, seminářů a konferencí, kde budou zaznívat nejen západní, ale i ženské ukrajinské hlasy. Právě západní odbornice by ukrajinským kolegyním mohly pomoci v tom, aby byly na Západě vidět a slyšet v akademickém i mediálním prostoru. Největšími experty na téma Ukrajiny jsou totiž sami Ukrajinci a Ukrajinky. Jejich pozicionalita by měla být respektována a západní univerzity a média by jim měly dávat dostatek prostoru. 

Pozitivním výhledem ukrajinských feministek do budoucnosti je aktuální zájem o Ukrajinu u badatelů a badatelek z dalších zemí, stejně jako jejich nově získaný přístup k západním akademickým zdrojům. Překážkou ve vzájemné spolupráci by mohl být především nedostatek vědeckého materiálu z Ukrajiny přeloženého do angličtiny, zároveň většinu materiálů o Ukrajině na Západě vydávají západní badatelky a badatelé, což ovlivňuje pohled na Ukrajinu a ukrajinskou feministickou komunitu. Důležitým úkolem tak bude zajištění překladů a přístupu k akademickým zdrojům navzájem, aby spolupráce mezi feministkami na Ukrajině a v Evropě po konci války nevymizela.

Původní článek k přečtení zde>>

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky, a byl kofinancován v rámci projektu „Safety and wellbeing for refugee and migrant women among us" podpořeného z dotace International Rescue Committee (IRC).

Názory vyjádřené autory nutně nemusí odrážet názory IRC. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.