Foto

Podcast Aby nebe nespadlo: neobyčejné příběhy lidské soudržnosti

02/08/23 | Článek

Na začátku tohoto roku, zhruba rok od začátku války na Ukrajině, audio skupina Kineticon ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci a novinářkou Fatimou Rahimi spustily pětidílný podcast. Ten sledoval nově vzniklé česko-ukrajinské komunity v několika českých městech - Klatovech, Berouně, Jablonci, Hodoníně a Chebu.

Po celé zemi od začátku konfliktu na Ukrajině vznikl nespočet spolků, komunit i pevných sociálních vazeb, které mají jednu zásadní společnou vlastnost. Jejich základním kamenem se totiž stala úzká spolupráce mezi nově příchozími z Ukrajiny a lidmi pracujícími v českých komunitních centrech spolu s řadou dalších Češek, Čechů a již usazených Ukrajinek, kteří se rozhodli pomáhat. Ukrajinky, které v České republice bydlely již před válkou, začaly tlumočit, radit neziskovému sektoru i úřadům, komunikovat s uprchlíky a vytvářet pro ně programy. 

V tuzemsku našlo bezpečí na čtyři sta tisíc lidí. Povedlo se to právě díky tomu, že mnoho místních nabídlo čas, místo, energii, zdroje, své dovednosti i své kontakty. A to vše se dělo a děje dodnes mimo oficiální systém pomoci. Různé spolky a skupiny často vznikly spontánně s cílem poskytnout základní služby.

Vytvářet sítě a celé komunity ochotné pomáhat přitom není jednoduché. Záslužná práce komunitních center, knihoven, spolků nebo obyčejných lidí, kteří pomáhají na dobrovolnické bázi, je ale přesto často přehlížená. Na reklamních bannerech po pražských metrech, ve sněmovně ani v televizi a v rozhlase o nich ani jejich pomoci rozhodně moc neuslyšíte. Podcast Aby nebe nespadlo se o to pokusil. Mimo jiné má za cíl zpřítomnit tuto pomoc a poukázat na často neviditelnou, přitom nesmírně důležitou, práci spolků a komunit. 

Česko-ukrajinské spolky, které fungují po celém Česku, mají hodně věcí společných, ať je to vzhledem k charakteru migrace z Ukrajiny hodně o silných a výrazných ženských postavách, důrazu na češtinu jako důležitý komunikační prvek i pevné solidaritě a sounáležitost mezi lidmi. Zároveň je ale každý spolek něčím specifický. Vybraná města ukazují, že ač se stejným cílem, na každém místě potřebnou pomoc uchopily trošku jinak. 

Klatovy

V Klatovech třeba uslyšíte o Ženském ukrajinském klubu (ŽUK), který sdružuje přes šedesát ukrajinských žen. Stojí za ním Ukrajinka Anna Ševčenko, která v Pošumaví našla útočiště pro sebe i svou rodinu. Důležitou spojkou pro tamější ukrajinskou komunitu se staly matka a dcera Eva a Sarah Huikari. ŽUK podporuje ukrajinské ženy ve společném sdílení svých emocí spojených s migrací i zkušenostmi z Ukrajiny. Ženy v podcastu popisují, jak je pro ně důležité, že mohou o svých problémech mluvit svým rodným jazykem a sdílet je s někým, kdo si je vyslechne. Také spolu například vaří, dívají se na filmy a diskutují.

Beroun

Jak moc důležitá je kultura, to zjistíte v Berouně. Inspirativní podpora pro příchozí z Ukrajiny tam roste z berounského kulturního podhoubí. V místní knihovně potkáte lidi, kteří shánějí ukrajinskou literaturu, ale také se tam můžete přihlásit na kurzy češtiny. Lenka Daňhelová, organizátorka mezinárodního básnického festivalu Stranou, Michaela Škeříková, ředitelka Městské knihovny Beroun a básnířka Iryna Zahladko vypráví příběh o roli umění a kultury ve vypjatých časech.

Jablonec nad Nisou

V Jablonci nad Nisou vzniklo v Sokolovně komunitní centrum s názvem Sokolka. Později přestěhované na novou adresu dostalo nový název Krajanka. Jako zázemí pro ukrajinské příchozí funguje už od samého začátku války. V podcastu uslyšíte, jak se u jednoho stolu sešla početná místní komunita. Veroniky Iblová a Anny Tsantsaly popisují, díky čemu Sokolka tak dobře funguje. 

Hodonín

Hodonín je město v Jihomoravském kraji, nedaleko hranic se Slovenskem. Na pobočce městské knihovny pracuje akční knihovnice Alena Přikrylova. Nepomáhá ale sama, k ruce má sociální pracovnicí Martinu Hurychovou a také Ukrajinku Anastázií Sirenko, která funguje jako česko-ukrajinská spojka. Děti, pár maminek a jedna babička spolu s touto trojicí žen během chvilky v knihovně vytvořily atmosféru plnou smíchu, písniček a říkanek. Je to příběh o tom, jak se několika ženám povedlo v městské knihovně vytvořit útočiště pro celou komunitu. 

Cheb

Chebské mateřské centrum Klubíčko pomáhá rodinám už více než 20 let. Funguje také díky Martině Paboučkové, která centrum vede. Právě kolem ní vzniká skupina, které umí pružně místním i příchozím nabídnout to, co je právě potřeba. Poslední díl podcastu popisuje komunitu, kde se daří dětem, dospělým a také naději. 

Podcast měl za cíl zjišťovat, jak vzniká vědomí pospolitosti, díky kterému během posledního roku a půl zvládáme masivní migraci až nečekaně dobře. V pěti dílech uslyšíte příběhy žen, které otevřeně sdílejí své obavy z migrace, jak do jejich životů zasáhla válka, ale také radost z toho, že měly možnost navzájem se potkat a poznat se. Ukazuje jeden z neobyčejných obrazů české společnosti, o kterém jen tak neuslyšíte, protože je často skrytý.

Autorka: Fatima Walach

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky, a byl kofinancován v rámci projektu „Safety and wellbeing for refugee and migrant women among us" podpořeného z dotace International Rescue Committee (IRC).

Názory vyjádřené autory nutně nemusí odrážet názory IRC. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER – Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA– the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s. a v žádném případě neobsahují stanoviska Evropské unie, nebo ALDA.