2. díl: Migrantky na pracovním trhu ČR - kontext války na Ukrajině

Ačkoliv pandemie covidu-19 postupně ustoupila, neuběhlo ani pár týdnů a český pracovní trh se pod vlivem ruské invaze na Ukrajině opět začal proměňovat.

Před vypuknutím války tvořili ukrajinští migranti a migrantky významnou část zahraniční pracovní síly na trhu práce ČR a k březnu roku 2022 jich bylo podle statistik České národní banky registrováno na Úřadu práce zhruba 240 tisíc, z toho o 13 % více mužů než žen. 

Od začátku války se ale struktura nově příchozích významně změnila. Z Ukrajiny začalo přicházet více žen než mužů, z nichž je převážná většina v produktivním věku od 15 do 64 let. Na rozdíl od minulosti sem tyto ženy nepřijíždí za prací v domácnostech, úklidových službách, továrnách nebo jako levná pracovní síla v jiných podhodnocovaných odvětvích. Místo toho utíkají před válečným konfliktem. Současná situace na Ukrajině je mnohdy donutila opustit kvalifikovanou a specializovanou práci, kterou ve své domovině vykonávaly a mají v ní několikaletou praxi.

Poptávka na českém pracovním trhu však nové struktuře pracovní síly z Ukrajiny z velké části neodpovídá. Ten automaticky zařazuje Ukrajinky do nízkokvalifikovaných pozic, které neodpovídají jejich kvalifikaci. Místní pracovní trh tak nezohledňuje jejich vzdělání, specifické dovednosti a pracovní potenciál, ale spíše je využívá jako levnou a nekvalifikovanou pracovní sílu bez ohledu na jejich předešlé profesní zkušenosti na Ukrajině.

Situace žen na pracovním trhu, které utíkají před válkou, se od postavení jiných migrantek a migrantů často liší také v potřebě koordinace práce a péče o děti i starší příbuzné. Narozdíl od migrantů, kteří se cíleně stěhují do jiných zemí například za prací, vzděláním nebo za rodinou, a zpravidla tak přijíždějí bez dětí, uprchlice z Ukrajiny nejsou na život v novém prostředí a tudíž ani k okamžitému nástupu do zaměstnání připraveny.  

Připomeňte si s námi stěžejní změny při vstupu na trh práce v kontextu uznání dočasné ochrany uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny a specifická znevýhodnění, která i přes svobodný přístup k výkonu práce ztěžují uprchlickým ženám získat zaměstnání odpovídající jejich vzdělání či kvalifikaci a při hledání práce je činí zranitelnějšími:

Ne/znalost českého jazyka

Chybějící či nedostatečná znalost češtiny pro vykonávání kvalifikované práce zapříčiňuje, že zaměstnání vykonávaná uprchlicemi z Ukrajiny jsou mnohdy pouze dočasná a často také prekarizovaná. To způsobuje i fakt, že tyto ženy samy předpokládají krátkodobost svého pobytu v nové zemi. Z osobních důvodů (jako například péče o děti, trauma z války apod.) navíc často ani nejeví zájem o psychicky náročnější práci, obzvlášť pokud je k tomu potřeba určitá úroveň pro ně dosud neznámého jazyka. 

Změny při vstupu na trh práce

Vůbec poprvé došlo k aktivaci směrnice EU o dočasné ochraně ve všech členských státech. Ta usnadňuje Ukrajinkám a Ukrajincům vstup na území EU a upravuje pravidla jejich pobytu a práv v členských zemích. Klíčová změna v postavení lidí z Ukrajiny, kteří jsou díky přijetí této směrnice v dané zemi vnímáni jako cizinci s trvalým pobytem, se dotkla i jejich přístupu na tamější trhy práce. Díky dočasné ochraně nemusí dlouho čekat na pracovní povolení, vstoupit na český trh práce mohou takřka okamžitě. 

Získánní dočasné ochrany zvýhodňuje uprchlíky z Ukrajiny nejen v přístupu na trh práce, ale také v získání důležitých práv, jako je možnost obdržení humanitární dávky, podpory v nezaměstnanosti nebo podpory rekvalifikace. 

Postavení na trhu práce

Lidé utíkající z Ukrajiny mají určité výhody, které jim usnadňují začlenění na trhu práce, jako je vysokoškolské vzdělání, přístup k sociálním sítím a internetu, nebo možnost okamžitého zaměstnání. Na druhou stranu je nucená migrace činí nepřipravenými na nový osobní a pracovní život v nové zemi. Často přicházejí do České republiky bez pevných vazeb na hostitelskou zemi, s omezenými znalostmi jazyka, právního a sociálního systému, a mohou pociťovat kulturní rozdíly.

Jejich neznalosti rychle zneužívají problematické zprostředkovatelské subjekty, ale také solidární veřejnost se nejednou dopouští toho, že ve snaze rychle pomoci najde uprchlíkům nekvalifikovanou a nedeklarovanou práci, která s sebou nese rizika. 

Podobně jako u pracovních migrantů či jiných uprchlíků, i většina nově příchozích z Ukrajiny získala svou kvalifikaci v rámci jiného vzdělávacím systému, což může způsobit problémy s ověřením kvalifikace a pracovních zkušeností. Navíc, lidé prchající před válkou svou zemi často opouštějí ve spěchu, pouze se základními věcmi a potřebami, proto mnohdy nejsou schopni úřadům poskytnout řádnou dokumentaci, která by potvrzovala jejich dosaženou úroveň vzdělání, dovednosti a příslušnou kvalifikaci. 

Prekarizace práce vykonávané uprchlickými ženami

Při hledání cest pro uplatnění svého odborného potenciálu uprchlice narazí na dlouhodobý strukturální problém. Ten tkví ve zdlouhavém a náročném procesu uznávání zahraničního vzdělání a kvalifikací, který pak ve výsledku utváří zásadní bariéru v získání adekvátního zaměstnání odpovídajícího dovednostem a praxi získaným na Ukrajině.

Další překážku v adekvátním uplatnění představuje struktura dostupných pracovních míst na úřadu práce či nabídky zaměstnavatelů, které se neshodují s odborným profilem uprchlic z Ukrajiny. Ty ve své zemi původu často zastávaly například pozice zdravotních sester, učitelek nebo administrativních pracovnic, ale většina volných pracovních míst se objevuje v technických odvětvích. 

Proto jsou zde nuceny přijímat pracovní místa, která neodpovídají jejich pracovnímu postavení na Ukrajině. Musí se spokojit s méně kvalifikovanou a zároveň hůře placenou prací. Výjimkou budou ženy pracující v odborných či vysoce specializovaných profesích, u kterých odbornost a praxe převáží nad jazykovými a sociálními bariérami, nebo v profesích, kterých se u nás kriticky nedostává (př. IT, stavebnictví, zdravotnictví, průmysl). 

Kvalifikace a rekvalifikace

Pokud uprchlice z Ukrajiny chtějí zaměstnat na odborné pozici, musí si nechat uznat zahraniční vzdělání a kvalifikaci českými úřady, což je proces podléhající složité a zdlouhavé byrokracii. Doklad o uznání kvalifikace je přesto ve většině případů nezbytný k tomu, aby u nás tyto ženy našly adekvátní uplatnění. 

Podle povolání je nutné předložit příslušné doklady o vzdělání, praxi i pobytu. Mnozí uprchlíci s sebou ale potřebné dokumenty nemají, jelikož svou zemi opouštěli narychlo a s představou, že se v zahraničí zdrží jen několik dnů nebo týdnů. Finanční náklady na překlady a dlouhé čekací lhůty jsou pro ně také významným zatížením.

Kromě nostrifikací je nutné brát na vědomí, že mnoho uprchlických žen do ČR přijede s kvalifikacemi, které nejsou pro zdejší trh vhodné nebo nenaplňují jejich dovedností potenciál. Proto je důležité zajistit kvalifikační kurzy, pracovní školení a tréninky bezplatného rázu, které těmto uchazečkám o zaměstnání umožní dosáhnout profesní́ rekvalifikace a zvýšit úroveň již ovládaných dovedností tak, aby se mohly okamžitě a efektivně zapojit na trhu práce ČR 

Zpřístupnění kvalifikace a rekvalifikace by přispělo k eliminaci šedé ekonomiky a ochránilo  ženy z Ukrajiny před pracovním a sexuálním vykořisťováním při výkonu levné a nekvalifikované práce. Zároveň by došlo k obohacení českého trhu práce o pracovní sílu schopnou vykonávat odborné profese, kterých je zde nedostatek. 

Riziko pracovního a sexuálního vykořisťování

Zaměstnavatelé často zneužívají jazykové a kulturní rozdíly, stejně jako nedostatečnou znalost zaměstnaneckých práv a českého zákoníku práce u těchto žen. To vede k nedůstojnému zacházení, nízkým platům, neproplácení přesčasů, víkendů a svátků, nastavení dlouhých pracovních dob bez přestávek, odmítání proplacení nemocenské, práci v nebezpečných podmínkách, zadržování dokladů, nejistým pracovním smlouvám, pozdnímu vyplácení odměn nebo vyplacení pouze části, výhrůžkám a dalším formám pracovního vykořisťování.

Ukrajinské uprchlice a cizinky obecně se často obávají hlásit formy vykořisťování, přestože svá práva znají. Bojí se, že by tím zkomplikovaly svou práci a ohrozily již tak nejisté postavení na trhu práce. Mnoho z nich nemá dostatečné informace, čelí dezinformacím a nezná český zákoník práce. V důsledku toho nemohou vždy rozpoznat protiprávní jednání a někdy se kvůli neznalosti samy neúmyslně dopouštějí nelegálních činů, porušení pravidel a nedodržení pracovní povinnosti či podmínek.

Nejistoty a nezkušenosti uprchlic z Ukrajiny na českém trhu práce se pak snaží zneužívat různé nedůvěryhodné autority. Často se jedná o pochybné zaměstnávací agentury, které žádají vysoké a nezákonné poplatky za zprostředkování práce. Pro mnohé cizince však představuje tato možnost jediný rychlý způsob, jak najít zaměstnání. Praktiky těchto agentur, které zaměstnávají lidi ze zranitelných skupin a zprostředkovávají krátkodobou, nekvalifikovanou a špatně placenou práci za vysoký poplatek, jsou však pouze začátkem vykořisťování.

Ve veřejném prostoru se také objevilo mnoho podvodníků. Ti si nejen berou poplatky za zprostředkování práce, ale někdy ženám dokonce nabízí práci výměnou za sexuální služby, nebo zdánlivě lukrativní práci, pod kterou se skrývá donucení k poskytování sexuálních služeb nebo jiné protiprávní činnosti. Takové nabídky poukazují na pochybné postupy těchto osob a jejich snahy využít a těžit z citlivé a zranitelné situace, ve které se uprchlice z Ukrajiny nacházejí, s cílem pracovního a sexuálního vykořisťování. 

Koordinace práce a péče

Mnoho žen si nemůže z ekonomických důvodů dovolit zůstat s dítětem doma a pečovat o ně, tudíž jim k hledání zaměstnání přibývá ještě hledání vhodného pečovatelského zařízení. Avšak to je vzhledem k naplněnosti kapacit těchto zařízení a nedostatečné infrastruktuře pečovatelských služeb v ČR mnohdy komplikovanější než samotný vstup na trh práce. 

V případě nástupu do škol jsou děti znevýhodněny nejen jazykovou bariérou, ale především neznalostí nového prostředí, ztrátou starých kamarádů, nedostatkem odpočinku a času na aklimatizaci, ke kterým se přidávají traumatizující události a jejich dopady na duševní zdraví.

Výzvou je nedostatek jeslí, školek a škol, jejich častá finanční nedostupnost nebo náročné začlenění jejich dětí do vzdělávacích zařízení a třídních kolektivů, ale i diskriminační inzeráty s nabídkami práce pro Ukrajinky a Ukrajince. Často se v nich nabízí buď náročná manuální práce v zemědělství, ve skladu či v továrně, kterou ženy vzhledem ke své kvalifikaci i slaďování péče vykonávat nemohou nebo nechtějí, zároveň je mnoho nabídek cílených pouze na ženy v produktivním věku od 45 do 55 let a bez dětí. 

Kromě péče o děti může ženy na pracovním trhu znevýhodňovat ještě přítomnost rodičů a jiných starších příbuzných, kteří jsou považováni za další potenciální příjemce péče. 

Závěr

Existuje poměrně velká pravděpodobnost, že mnoho žen s dětmi, které utekly z Ukrajiny, zde zůstane i nadále. Jejich nedostatečná integrace na pracovním trhu by však mohla vést k negativním společenským efektům (např. nižší mzdy, vysoká nezaměstnanost u nekvalifikovaných pracovnic, vykořisťování a prohloubení šedé ekonomiky). Česko a jeho migrační politika by se proto mělo držet snah vedoucích k uznání vzdělání a kvalifikací, orientaci a seberealizaci na trhu práce, osvojení češtiny či koordinaci práce a péče, které souvisí s dlouhodobou integrací (a to nejen na českém trhu práce, ale ve společnosti obecně).

Celá analýza dostupná k přečtení zde>>

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku