Péče o migrantky a uprchlice v těhotenství: Výzvy a možnosti v českém zdravotnictví

Do průzkumu se zapojily pracovnice z různých typů organizací a institucí, včetně neziskových organizací, zdravotnických zařízení a výzkumných institucí.

Dotazované pracovnice zastávají širokou škálu profesí, jako jsou sociální pracovnice, lékařky, interkulturní pracovnice, duly nebo akademičky. Všechny se při své práci setkávají s těhotnými migrantkami a většina z nich také s migrantkami, které již mají jednu či více zkušeností s porodem v ČR.

Informovanost migrantek a uprchlic

Migrantky a uprchlice se nejčastěji dozvídají informace o těhotenství a porodu v ČR od dalších žen ze svých komunit. Mimo to mohou informace také získávat přímo od lékařů, prostřednictvím internetu nebo kombinací těchto zdrojů. Úroveň jejich informovanosti by se dala označit za průměrnou. 

Nejčastější důvody vyhledání podpory

Těhotné migrantky a uprchlice se na dotazované pracovnice nejčastěji obracejí s otázkami ohledně socálních dávek spojených s porodem dítěte, pojištění pro novorozence a řešení pobytu pro dítě. Zajímají se také o registraci do porodnice, vyplňování formulářů a informace o rodném listu.

Zároveň tyto ženy vyhledávají informace a praktické rady ohledně výběru porodnice, systému českého porodnictví a průběhu porodu. Kromě toho je zajímá dostupná podpora při komunikaci s lékaři a tlumočení do jejich rodného jazyka, stejně jako možnost psychosociální podpory a krizové intervence.

Ukázalo se, že těhotné migrantky a uprchlice se často snaží informovat také o svých právech v zaměstnání, jako je například nemocenská či rizikové těhotenství.

Pozitivní zkušenost migrantek a uprchlic s před- a poporodní péčí

Migrantky a uprchlice pozitivně hodnotí několik aspektů před- a poporodní péče. Z hlediska kvality zdravotnictví v České republice oceňují zejména vysokou úroveň hygieny a nižší míru korupce. Zároveň vnímají pozitivně předporodní a nemocniční péči, včetně screeningových programů a ochoty lékařů. Jako důležitý faktor v některých případech zmiňují také schopnost komunikovat a porozumět českému personálu v nemocnici. Ty, které mají veřejné zdravotní pojištění, vítají dostupnost bezplatné péče. Za další pozitivum považují možnost pojištění dítěte po narození a otcovskou dovolenou, která umožňuje otci být 14 dní po porodu doma s rodinou.

Negativní zkušenost migrantek a uprchlic s před- a poporodní péčí

Mezi negativní zkušenosti některých migrantek a uprchlic patří pro ně přehnaný zájem zdravotníků a jejich zahlcující otázky. To může být překvapující a nepříjemné zejména pro ženy, které nemají zkušenost se systémem autonomní péče. Za nadměrné mnohdy považují časté kontroly, vyšetření a zákroky u porodu, zejména pokud nejsou na takovou péči zvyklé ze své země původu.

Jazyková bariéra je dalším problémem, se kterým se potýkají, zejména pokud zdravotnický personál nemluví anglicky nebo není dostatečně zajištěno tlumočení do jejich mateřského jazyka.

Kritizují také nedostupnost ambulantní gynekologické péče a vysoké náklady na komerční zdravotní pojištění, což může vést k vážným rozhodnutím ohledně místa porodu nebo bezpečnosti péče.

Nedostatek podpory po porodu, zejména když rodina a příbuzní zůstávají v zemi původu, je dalším faktorem, který negativně ovlivňuje jejich zkušenost s touto péčí. Migrantky by uvítaly více komunitních asistentek nebo častější pomoc s novorozencem od zdravotních sester, aby se po porodu necítily osaměle. 

Přístup migrantek a uprchlic s komerčním pojištěním ke standardní před- a poporodní péči 

Komerční pojištění omezuje především finanční dostupnost péče, což některé ženy nutí zvažovat možnost porodu ve své zemi původu. Kromě toho komerční pojištění omezuje volbu péče, například v rozhodování o úhradě screeningů, předporodní péče a komplexní ambulantní a poporodní péče v případě komplikací u matky nebo novorozence. Některé nemocnice a lékaři nemají smlouvy s komerčními pojišťovnami, což znovu zdůrazňuje nedostupnost před- a poporodní péče pro tuto skupinu žen.

Potřeby tlumočení v rámci porodní péče, jeho zajištění a komunikace s personálem v případě jeho absence

Migrantky a uprchlice využívají tlumočení zejména při gynekologických prohlídkách a komunikaci se zdravotnickým personálem. Mnohdy slouží také jako jejich psychická podpora a ujištění. Zároveň pomáhá odstranit stres zdravotního personálu v případech, kdy neovládají rodné jazyky těchto žen. V některých případech klientky samy hledají tlumočníka, často oslovují rodinu nebo příbuzné, a využívá se i zdravotnický personál, který mluví jazykem klientek nebo pochází z jejich země původu.

Zájem o služby porodní asistentky a duly, jejich využití a zkušenosti 

Ukázalo se, že migrantky a uprchlice často neprojevují zájem o služby porodní asistentky či duly. Mnohdy s touto možností ani nejsou seznámeny, příčinou tak může být nízké povědomí o těchto službách či jejich dostupnost.

Bariéry a specifická znevýhodnění v přístupu migrantek a uprchlic k před- a poporodní péči

Dotazované pracovnice identifikovaly několik klíčových bariér v přístupu migrantek a uprchlic k před- a poporodní péči. Mezi tyto bariéry patří jazyková bariéra ze strany migrantek a uprchlic, ale i zdravotnického personálu a pracovníků úřadů, a často souvisí také s omezenou podporu pro jiné jazyky než angličtinu. Komunikaci komplikuje také absence tlumočníků. Zároveň vnímají nedostatečnou znalost kulturních rozdílů, což v některých případech vede k nepochopení a hrubému přístupu ze strany zdravotníků a pracovníků úřadů. 

Migrantky navíc často nemají dostatečné informace o českém zdravotnickém systému a porodnictví, což může vést k nepochopení postupů a rozhodnutí, jako je například odebrání dítěte po porodu. Velkou roli v prohloubení jejich znevýhodnění hraje i konkrétně nedostatek informací k právům těhotných žen na pracovišti (např. že je zaměstnavatel povinný najít jinou náplň práce adekvátní ke stavu těhotné ženy, pokud doposud vykonávala práci fyzicky náročnou). 

Problémy spojené s komerčním pojištěním, včetně nedostatku pediatrů a omezení možnosti připlatit si za nadstandardní péči, dále omezují přístup migrantek ke kvalitní zdravotní péči.

Nevýhodou je i jejich vzdálenost od rodiny a chybějící opora. Mnohdy zde nemají nikoho, na koho se obracet, přestože mají spoustu dotazů. Zdravotníci sdělují pouze to nejnutnější a další věci se tyto ženy nedozví (např. možnost využít službu duly atd.)

V některých případech jde i o rozdílnou fyzickou kondici ve srovnání s místními ženami, odlišnou stravu či zvyky po porodu, které podobu následné péče a bariéry v ní taktéž prohlubují.

Bariéry v mnoha případech plynou z toho, že migrantky a uprchlice často plánují porod krátce po příjezdu do ČR, tudíž nemají čas na integraci do společnosti. Specifická znevýhodnění komplikují nejen samotný proces péče, ale také přístup k důležitým informacím a možnostem léčby, což může mít negativní dopad na zdraví a pohodu migrantek a jejich novorozenců.

Materiály k tématu

Přečtěte si více v našem factsheetu k reprodukčnímu zdraví migrantek v ČR>>

Přečtěte si více k průzkumu>>

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval

Přidat komentář

Váš e-mail (skryto)

Zobrazené jméno

Odeslat

• Zpět na úvodní stránku