blog (nejen) pro migrantky
PŘÍBĚH: Sagar Rakin a její rodina z Afghánistánu založili v Praze vlastní restauraci
Sagar se narodila v Afghánistánu, městě Kábulu. Otec tam byl profesorem na univerzitě, maminka učitelkou v mateřské školce. Sagar měla skoro 4 roky, když rodina odjela kvůli válce z Afghánistánu. I když říká, že dětství měla díky svým rodičům krásné, tak souhlasí s tvrzením, že válka člověka poznamená na celý život, a dokonce i celé další generace. Podle ní by války neměly existovat, nicméně dodává: „Když už ta válka je a člověk ji nějakým způsobem přežije, tak po určité době, po těch traumatech, pokud je dobře zpracuje, tak je to pro něj vlastně obohacení, jak duchovní, tak lidské.“ Více
Proč by se měl chystaný zákon o sociálním bydlení vztahovat i na zranitelné migrantky
Článek se věnuje významné části strukturální dimenze sociální integrace a pokouší se pojmenovat, s jakým úskalím se příchozí osoby, zde zejména ženy, potýkají při řešení bytové situace a zároveň identifikovat, do jaké míry mohou mít podmínky v oblasti bydlení vliv na faktické postavení těchto žen a na úspěšnost integrace jako takové. Mimo jiné poukazuje i na dokumenty strategické povahy, které by se tématu měly či mohly věnovat, a v tomto ohledu apeluje na přijetí zákona o sociálním bydlení. Zároveň je v textu nastíněno, že zdánlivě nesouvisející faktory mohou ve svém důsledku vést k podpoře genderově podmíněného násilí. Více
HLAŠTE nám rasistické útoky na migrantky a migranty!
Pomožte nám monitorovat případy násilí z nenávisti, které jsou namířeny proti migrantkám a migrantům. Síť ENAR vytvořila on-line mapu násilí proti migrantům. Jsou zde zobrazeny místa napříč EU, kde se odehrály trestné činy z nenávisti a rasistické násilí, zejména tedy incidenty zaměřené na migrantky a migranty. Máte-li informace o takových činech, které se letos staly v České republice, pošlete nám je prosím do SIMI na adresu valentova@refug.cz. Více
PŘÍBĚH: Zvjezdana Marković propojuje ČR a její rodnou Jugoslávii skrze kulturní mosty
S Českem je tak nějak spjata už odmalička. Nikdy by ale netušila, že se v Česku usadí natrvalo. Stejně jako tisíce dalších lidí z bývalé Jugoslávie, kteří museli kvůli válce opustit svoje domovy. Zvjezdana Marković se teď ale cítí doma v Praze. Na své náklady tu organizuje nejrůznější akce, které představují bosenskou kulturu. A často ji právě propojuje s tou českou. Před několika týdny se jí v Praze narodil vnuk. Více
Zapomenuté ženy: Islamofobie a muslimky v zemích EU
Kromě běžně známých forem nerovnosti pohlaví a genderově podmíněného násilí migrující ženy a dívky nezřídka čelí také násilí spjatému s etnickým, rasovým či náboženským podtextem. Letos řada evropských zemí zejména monitoruje smutný nárůst rasismu a islamofobie, přičemž oběťmi nenávistných útoků se nejčastěji stávají právě ženy. Nicméně nedůvěra v policii, nízké povědomí o právech či strach z reviktimizace (opětovného se octnutí v pozici oběti) často brání muslimským ženám případ bezpráví nahlásit příslušným orgánům. Boji proti všem formám islamofobie a rovnosti muslimských žen se věnoval především projekt Forgotten Women (Zapomenuté ženy), v němž Evropská síť proti rasismu (ENAR) spojila síly s feministickými organizacemi z osmi evropských zemí, aby společně přesvědčily členské státy EU, že je potřeba přijmout konkrétní národní strategie ohledně boje proti islamofobii a zlepšit provádění evropských předpisů v otázkách rovnosti. Více
PŘÍBĚH: Aktivní důchodkyně z Ruska Natálie Kolíková
Natálii je přes 60 let. Do Čech přišla již v důchodovém věku. „Jsem důchodkyně, v Rusku jsem pracovala od 16 let, tak už asi dost. Přišla jsem za manželem, syn žije v Rusku. Syn ale nepracuje, má tři děti, tak si nemyslím, že je tam šťastný.“ Její manžel je již v důchodu, a protože je to Čech, rozhodli se důchod strávit v České republice. Manžel pracoval na plynovodu na Krymu, tam se také poznali. I když byl v Rusku jako doma, na důchod se chtěl vrátit do Čech. V Praze žijí již 6 let. Více
Informační servis STP pro seniory pokračuje
Svaz tělesně postižených v České republice z. s. (STP) průběžně zveřejňuje na svých internetových stránkách informace pro seniory zaměřené na sociální oblast, kulturu, vzdělávání, zdraví a sport, aj. Díky tomuto informačnímu servisu mohou senioři získávat užitečné kontakty, nabídky a přehled v oblastech vztahujících se k jejich každodenním potřebám. Informace také rozesíláme e-mailem, aby k nim zájemci měli snadnější přístup. Více
Černý protest (nejen) v Polsku
Byť to tak na první pohled nevypadá, důvodem k migraci žen se však někdy může stát i nepříznivá národní legislativa, která zásadním způsobem omezuje jejich lidská práva. Tuto hrozbu obsahoval i nedávný případ návrhu zákona polského parlamentu, který měl zpřísnit už tak velmi restriktivní zákon o umělém přerušení těhotenství, a to včetně zpřísnění trestnosti potratů jak u matky, tak i u osoby, která u zákroku asistovala včetně lékaře. Tento návrh zákona rozpoutal silnou reakci polských i zahraničních žensko-právních organizací, některé naše pracovnice jej také podpořily podpisem této petice. Více
PŘÍBĚH: Učitelka hudby z Ukrajiny Tamara Selebinky
„Učila jsem děti hrát na lidové nástroje: harmonika (knoflíková) a akordeon (klávesová harmonika). Také jsem byla dirigentka sboru a orchestru, to sem dělala na Ukrajině. Vedla jsem na velvyslanectví nedělní školu a tam sem sestavila ansábl, sbor. To se mi líbilo, nebyla to ale placená práce. Vedla jsem tam pěvecký sbor a byla sem zodpovědná za chod té nedělní školy. Byla to církevní škola, takže probíhala v sobotu a v neděli a záhy se to tomu velvyslanectví přestalo líbit, protože 15-16 leté děti dělaly hluk a oni chtěli odpočívat, protože to bylo v domě, kde ostatní lidé bydleli. Tak nám řekli, abychom si hledali místo jinde, jenže to už bylo potřeba platit nájem. No, a rodiče si jej nemohli dovolit kvůli ekonomické krizi, a tak se nám ta nedělní škola rozpadla. Teď toho lituju, že ta nedělní škola nepokračovala. Mohla jsem ten sbor rozvíjet a bylo by to čím dál lepší, protože pěvecký sbor potřebuje hlavně praxi. Mohli jsme ukázat tu naší kulturu naší menšiny, či vlastně menšin, protože sbor navštěvovali Rusové, Arméni a další.“ Více
